Jak se hodnotí bez známek: role slovního hodnocení v 1.–2. třídách
Obsah článku
- Důvody změny hodnocení v 1. a 2. ročníku ZŠ
- Proč známky u malých školáků často nefungují
- Jak hodnocení ovlivňuje vztah dítěte ke škole
- Jak bude probíhat průběžné hodnocení žáků
- Neznámkování neznamená snížení nároků
MŠMT k tomu v metodickém doporučení uvádí: „Chceme, aby žáci nevnímali školu pouze jako povinnost, ale především jako bezpečné, přátelské a podnětné prostředí, které je podporuje v objevování světa, odpovídá na jejich otázky, pomáhá jim zvládat různé situace a rozvíjí jejich osobnost. Výzkumy dlouhodobě ukazují, že první dva roky školní docházky jsou klíčové pro budování vztahu ke vzdělávání. Pokud se podaří tento vztah nastavit pozitivně, prospívá to žákům i učitelům – motivovaní žáci se učí snadněji a výuka je pro učitele efektivnější a příjemnější. Tradiční známkování však tento proces často komplikuje. Zaměřuje pozornost na výkon a odměny místo na samotné učení, radost z pokroku a chuť zkoušet nové věci.“
Důvody změny hodnocení v 1. a 2. ročníku ZŠ
„Dneska jsme dostali slovní hodnocení.“
Pro mnoho rodičů (a prarodičů) je to nová a někdy i zneklidňující zkušenost. Kde je jednička? Jak poznám, jestli je moje dítě úspěšné? Neztratí motivaci, když nebude dostávat známky? Tyto otázky jsou zcela pochopitelné. Známky jsou po generace zakořeněné jako hlavní školní měřítko. Právě proto je důležité říct hned na začátku: změna hodnocení v 1. a 2. ročníku základní školy není pokusem, ani snižováním nároků. Je to promyšlený krok, který vychází z poznatků o vývoji dítěte, o tom, jak se malé děti učí – a co jim v tom skutečně pomáhá.
Změna hodnocení v 1. a 2. ročníku základní školy, která je pro školy závazná od školního roku 2027/2028 (pro 1. ročník) a 2028/2029 (pro 2. ročník), vychází z dlouhodobých doporučení odborníků. Hlavní důvody jsou jasné:
- snížit zbytečný stres a tlak na výkon,
- podpořit vnitřní motivaci dětí,
- poskytovat rodičům kvalitnější a srozumitelnější informace o pokroku jejich dítěte.
Cílem školy nemá být pouhé hodnocení výsledků, ale podpora učení každého dítěte. A právě proto je slovní hodnocení propojené s formativním přístupem mnohem vhodnější než známky. Neznámkování navíc není žádná novinka. Slovní hodnocení je ve školách možné již desetiletí a v mnoha základních školách je úspěšně používáno ve prospěch dítěte.
Proč známky u malých školáků často nefungují
Začínající školáci přemýšlejí o světě jinak než dospělí. Neumí si oddělit výkon a na něm závislý úspěch či neúspěch od vlastní hodnoty. Když dostanou známku, velmi často si ji nepřekládají jako informaci o zvládnutí nebo nezvládnutí konkrétní dovednosti, ale jako hodnocení sebe sama, hodnocení vlastních schopností.
„Dostal jsem trojku“ se tak mění na „nejsem chytrý“, „Nepovedl se mi obrázek“ na „nikdy to nedokážu“.
Známka sama o sobě navíc neříká, co se dítě naučilo, v čem se zlepšilo ani jak má postupovat dál. Je to stručný verdikt bez vysvětlení. Pro dospělého možná jednoduchý a přehledný, pro dítě často necitlivý a matoucí.
Naproti tomu hodnocení bez známek:
- popisuje úroveň konkrétní dovednosti,
- pojmenovává pokrok,
- ukazuje, co a jak dál rozvíjet.
Místo nálepky „dobrý / špatný“ dostává dítě zprávu: „učíš se – a posouváš se dál“.
Jak hodnocení ovlivňuje vztah dítěte ke škole
První dva roky ve škole nejsou jen o čtení, psaní a počítání. Jsou hlavně o tom, jaký vztah si dítě ke škole vytvoří. V tomto období dítě získává odpovědi na otázky:
- Je škola místo, kde se můžu ptát?
- Smím dělat chyby?
- Má cenu se snažit, i když mi to nejde hned?
Hodnocení známkou podporuje strach z chyb a srovnávání s ostatními. Některé děti se pak raději přestanou aktivně zapojovat, bojí se zkoušet nové věci, projevovat kreativitu, očekávají jasné a jednoznačné zadání, snaží se vyhovět představám dospělých.
Formativní přístup k hodnocení naopak pomáhá rozvíjet tzv. růstové myšlení. Je založené na přesvědčení, že schopnosti nejsou navždy dané, ale rozvíjejí se učením a tréninkem. Dítě pak:
- chápe chybu jako součást učení,
- zkouší, hledá, přemýšlí,
- postupně si buduje zdravou sebedůvěru.
A právě to je na počátku školní docházky klíčové.
Co místo známek dítě dostává
Dítě místo známky dostává:
- jasné pojmenování toho, co už zvládá,
- informaci, v čem se zlepšilo oproti dřívějšku,
- povzbuzení a návod, na čem pracovat dál.
Zároveň se postupně učí:
- mluvit o vlastním učení,
- hodnotit svou práci,
- přebírat odpovědnost za svůj pokrok a za své výsledky.
To jsou dovednosti, které bude potřebovat po celý život – daleko za hranicemi školy.
A co místo známek dostávají rodiče
Pro rodiče může být slovní hodnocení zpočátku nezvyk. Ale nabízí něco, co známky nikdy nedají:
- vhled do procesu učení,
- pochopení silných stránek dítěte,
- konkrétní informace místo jednoho čísla.
Rodič se tak nestává kontrolorem známek, ale partnerem dítěte na cestě učením. Může lépe navázat rozhovor, pomoci tam, kde je to potřeba, a podpořit dítě smysluplně, nejen tlakem na zlepšení výkonu.
Jak bude probíhat průběžné hodnocení žáků
Školský zákon (Zákon č. 561/2004 Sb.) upravuje podobu hodnocení na vysvědčení, nikoliv podobu průběžného hodnocení. To sice slouží ke sběru podkladů pro hodnocení na vysvědčení, ale především má poskytnout žákům a zákonným zástupcům průběžnou zpětnou vazbu o tom, jak učení probíhá, co se daří, jak a kam se žák má posouvat dál. Jeho podoba závisí na dané škole, jejím vedení a domluvě uvnitř pedagogického týmu. Může tak být velmi rozmanitá, nemusí kopírovat formu hodnocení na vysvědčení, je ale vhodné se vyvarovat čehokoli, co by známky připomínalo, např. škála razítek. Často bývají kombinovány jednoduché rychlé techniky průběžného hodnocení s nějakou formou pravidelných sdělení, např. týdenní či měsíční zprávy a hodnocením významnějších vlastních počinů žáků, jako jsou projekty, výtvarná a jiná vyjádření, dlouhodobé úkoly. Žádoucí je, aby do hodnocení byli zapojeni sami žáci, prostřednictvím sebehodnocení a vrstevnického hodnocení. Podoba průběžného hodnocení a hodnocení na vysvědčení musí být předem stanovena v pravidlech pro hodnocení žáků, která jsou neoddělitelnou součástí školního řádu každé základní školy.
Příklad slovního hodnocení
Milá Liliano,
za sebou máš svůj první školní rok a nyní tě čeká zasloužený prázdninový odpočinek. Během roku jsi dokázala, že jsi zodpovědnou školačkou. V hodinách jsi byla vždy aktivní. Zapojovala ses do výzev a často jsi zapsala zážitek do svého deníku. Spolupracovala jsi se svými spolužáky, nikomu ses nevyhýbala, respektovala jsi nastavenou spolupráci. Pracovala jsi nejen v týmu, ale i samostatně. Nevzdávala ses při řešení problémových úkolů. Dokázala jsi slušnou formou obhájit svůj názor a přitom naslouchala druhým. Vždy jsi dodržovala pravidla, na kterých jsme se na začátku roku domluvili. Uvědomuješ si své silné stránky, jako je pečlivost a pilnost. Při sebehodnocení jsi popsala svůj pokrok, plánovala sis své učení a rozvoj.
Naučila ses číst a dnes čteš plynule a přečtenému textu rozumíš. Pečlivě píšeš vázaným písmem, bez chyb napíšeš větu se správnými písmeny i znaménky na konci a nepotřebuješ moji pomoc. Umíš položit otázku a na položenou otázku odpovíš.
Ve čtenářské dílně se ti práce daří. Vyhledáváš společné čtenářské chvilky, se svou knihou trávíš i delší chvíli. Při společném čtení jsi pozorná, neunikne ti ani drobnost. Dokážeš shrnout, o čem příběh byl. Naučila ses odlišit hlavní postavu od postav vedlejších, poznáš, kdy a kde se příběh odehrává. Ochotně vyjadřuješ vlastní názory na jednání postav, naučila ses propojit text s vlastní zkušeností, s tím, co už znáš. S dopomocí dokážeš k příběhu položit několik otázek. Odlišíš pohádku od dalších literárních žánrů. Navštěvuješ s námi místní knihovnu, knihy si zde prohlížíš, čteš a často půjčuješ i domů.
V matematice uspořádáš čísla do 20. Sčítáš a odčítáš bez chyb v daném číselném oboru. Rozumíš všem používaným symbolům. Vyřešíš slovní úlohy různého typu, včetně úloh s antisignálem. K úloze vytvoříš správný příklad a zapíšeš odpověď. Problém ti nedělají ani matematická prostředí – doplníš správná čísla do sčítacích pyramid, vyřešíš autobus, kde zapíšeš cestující do tabulky. Aktivně přemýšlíš nad způsoby řešení a při neúspěchu se nevzdáváš.
Také v prvouce pracuješ pilně a zodpovědně. Roztřídíš podle materiálu hotové výrobky, vysvětlíš, jak takové výrobky lze recyklovat. Poznáš různá povolání a uvedeš, čím jsou důležitá. Pojmenuješ celé zvířecí rodiny hospodářských zvířat a vybereš z nabídky, co nám dávají. Rozlišíš roční období, měsíce v roce a dny v týdnu. Správně přiřadíš měsíce k jednotlivým ročním obdobím. Orientuješ se v čase, poznávání hodin ti dělá trochu problémy. Charakterizuješ přírodní společenstva v okolí školy, jako je louka, les, farma i rybník.
Seznámila ses s novým jazykem, angličtinou. I tady jsi aktivní, cizí jazyk tě baví. Počítáš do 10, s dopomocí i dále. Anglicky pozdravíš, představíš se a řekneš, co máš ráda. Pojmenuješ barvy, členy své rodiny, některá zvířata, ovoce a zeleninu. Skvěle jsi spolupracovala také s rodilou mluvčí, porozuměla jsi jejím pokynům a pracovala podle zadání. Nebála ses mluvit, ochotně ses zapojila do jakékoli aktivity. Naučila ses také několik anglických básniček a písniček.
Lili, přejeme ti, abys měla stále radost z nově objevených věcí. Krásné prázdniny.
Tvoje paní učitelky.
Zdroj: Jovanka Rybová, ZŠ a MŠ Kyjov-Bohuslavice
Neznámkování neznamená snížení nároků
Častá obava zní: „Nebudou se děti méně snažit?“, „Nezhloupnou?“ Zkušenosti ze základních škol, kde slovní hodnocení místo známek již využívají, ukazují opak. Děti pracují lépe tehdy, když:
- rozumějí cíli,
- dostávají průběžnou zpětnou vazbu,
- cítí se bezpečně.
Známky ze školství zcela nemizí. Ve školách, kde se ke klasifikaci přiklánějí, přicházejí později – ve chvíli, kdy je dítě vývojově připraveno chápat je jako informaci, ne jako měřítko vlastní hodnoty. A i v tomto případě je vhodné přechod na známky a jejich význam vysvětlovat. Např. v ZŠ a MŠ Kyjov-Bohuslavice při přechodu ze slovního hodnocení ke známkám používají škály. Učitel na nich vyznačí, kam se žák u jednotlivých cílů dostal a jako další informaci přidá známku. Vztah mezi dosaženou úrovní a škálou objasňují na triádách, tedy na osobních setkáních učitele, žáka a rodiče.
Neznámkování v prvních a druhých třídách není ústupkem a snižováním vzdělanosti ani módním trendem. Je to investice do toho nejdůležitějšího: aby se děti učily s jistotou, se zvídavostí, se kterou do školy přicházejí a bez strachu z neúspěchu, vlastního selhání a nenaplnění očekávání okolí. Známky případně mohou přijít později. Zdravý vztah k učení se ale vytváří právě teď.
Zdroje
- MŠMT (2026). Metodické doporučení k hodnocení v 1. a 2. ročníku ZŠ. Dostupné z: https://msmt.gov.cz/uploads/210/II_Metodicke_doporuceni_k_hodnoceni_v_1._a_2._rocniku_ZS_final.pdf.
- MUNI (v.d.). Vysvědčení jinak. Dostupné z: https://vysvedcenijinak.ped.muni.cz.
- NPI ČR (n.d.). Zásady formativního přístupu v MŠ a na 1. stupni ZŠ. Dostupné z: https://www.npi.cz/images/zasady_formativniho_pristupu_ms_zs.pdf.
- NPI ČR (2026). Chystáme se na neklasifikaci v 1. a 2. ročníku základní školy (webinář). Dostupné z: https://webinare.rvp.cz/webinar-npi/127773
Související literaturu a další zdroje informací naleznete také v naší Odborné knihovně.
Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru nebo nás sledujte na Facebooku!
Odebírat newsletter Sledovat na Facebooku
