Videa

Úzkosti, obavy a strachy jsou jako mračna, která rodičovské štěstí dokonale zastíní. Navzdory tomu, že svět není nebezpečnější, než býval, ba právě naopak. O tématu, které se týká řady rodičů, hovoří v našem videorozhovoru psycholožka Mgr. et Mgr. Pavla Koucká.

Žít v nevlastní rodině už dnes není nic výjimečného. Nevlastní rodič, nevlastní sourozenec, různé styly výchovy, různý přístup k odměnám a trestům. Jak co nejlépe sladit soužití nové rodiny, aby docházelo k co nejméně neshodám a třenicím, poradí v rozhovoru psycholog Mgr. Josef Smrž.

I když tomu ne každý chce věřit, mimořádně nadané dítě může být pro rodinu hodně tvrdou výzvou. Pomoci, aby se dál takové dítko rozvíjelo a umět ho usměrnit tak, aby svůj talent a intelekt obrátilo správným směrem, bývá velmi náročné. Rozhovor na toto téma připravila Šance dětem s Ing. Miriam Janyškovou.

Altruismus a soucítění s potřebnými jsou těmi nejlepšími součástmi lidského charakteru. Zeptáme-li se na důvody, které vedou lidi k tomu, že přispívají, a jaké je naopak od dárcovství odrazují, dost často se mezi nimi objevuje slovo nedůvěra. Nedůvěra v to, že s penězi bude skutečně naloženo ve prospěch potřebných. Projekt patrondeti.cz nabízí možnost pomoci naprosto transparentně.

Specifickým rysem arteterapie s dětmi je výrazná potřeba hravosti, experimentování, zábavnosti, ponoření se do tvorby. Interpretace díla je záležitostí okrajovou, zážitek prvořadou. Chceme-li s dětmi proniknout do smyslu jejich obrázků a výtvorů, necháme je vyprávět příběhy postav či předmětů, které jsou před námi. Mgr. Ondřej Bednář se arteterapii věnuje v praxi, proto přibližuje vše, s čím je tento typ terapie spojený.

Role prarodiče je biologicky podmíněna, je neselektivní a má trvalý charakter. Člověk tuto roli získává, aniž by to záviselo na jeho vůli. Jak s ní naloží, zůstává na jeho rozhodnutí. Prarodiče a vnoučata se potřebují navzájem. Co je na jejich vztahu tak cenné? A co dělat, pokud biologičtí prarodiče z nějakého důvodu absentují?

Sice to vypadá jako jednoduchá věc, ale pojmenování i přejmenování člověka má spoustu variant. Co se smí a co se nesmí, jaké možnosti změny jména existují v rámci české legislativy, jak je to se jménem v případě adopce a s jakými specialitami se matrikáři setkávají?

Střídavá péče se může pro někoho jevit jako ideál, díky němuž zůstanou dětem po rozvodu oba rodiče. Psychologové ji vcelku vítají, ovšem za předpokladu, že spolu otec a matka dokáží alespoň trochu mluvit. Bohužel, pro jiné rodiny a zejména děti, je spíše černou můrou - protože právě umění se domluvit, je často to nejtěžší. Z pohledu práva o střídavé péči hovoří ve videorozhovoru pro Šanci Dětem Ing. JUDr. Ivana Spoustová, Ph.D.

Individuální vzdělávání je sice v našich poměrech stále spíše okrajovou záležitostí, nicméně počet dětí vzdělávaných mimo klasické školy rok od roku stoupá.

Každá pátá česká rodina s nezaopatřenými dětmi se nachází ve špatné ekonomické situaci, v absolutních číslech jde o 233 tisíc rodin z celé České republiky. Nejhorší situace je podle aktuálního průzkumu Charity ČR v rodinách s rodiči ve věku nad 40 let. Šance Dětem oslovila psycholožku Pavlu Kouckou, aby poradila rodičům, jak o někdy těžké finanční situaci hovořit s dětmi.

Odklad školní docházky - ano, či ne? Řeší ho v mnoha rodinách - včetně těch, odkud docházejí děti do takzvaných Waldorfských mateřských škol. I proto se Šance Dětem zeptala Mgr. Táni Smolkové na to, jaká specifika, má waldorfská pedagogika, ale hlavně - jaký zaujímá k odkladům tento druh alternativní pedagogiky a potažmo školství, postoj.

Náš mozek se umí vyrovnat s potížemi a traumaty, ale neumí se vyrovnat s neznámým. Začne pak pracovat s fantaziemi. Zvláště u dětí hrozí, že si ve své mysli vybájí rodiče, který je hodný a krásný, moc je miluje, dokonale jim rozumí. Při konfliktních situacích se svým náhradním rodičem se pak děti utíkají do těchto představ. Dospělí adoptovaní si zase více uvědomují, že neznalost kořenů jim brání v pochopení sebe sama, což vede k nejistotě v současném životě i v plánech do budoucnosti. Co s tím?

V souvislosti s vlnou odmítání očkování bychom neměli zapomínat, že žijeme v centru Evropy, kterým ročně projdou desetitisíce lidé z celého světa. Z exotických i vzdálených oblastí, kde se stále vyskytují ve velké míře vážné choroby, s nimiž se civilizovaný svět už zdánlivě vypořádal. Je tedy pravděpodobné, že se s nimi opět můžeme i vlivem nižší proočkovanosti v populaci zase potkávat častěji, než jsme si v posledních přibližně 40 letech zvykli. Řešíte-li otázku, zda očkovat či neočkovat dítě, zkuste vzít v potaz názory MUDr. Zuzany Vančíkové, CSc., které zazněly v našem videorozhovoru.

Touha po dítěti není vždy každému vyslyšena. Na řadu pak přichází možné i nemožné snahy párů, které dítě chtějí, aby osud zvrátily. Mezi ně patří i kontroverzní takzvané pronájmy dělohy. Kontroverzní proto, že jakkoli získal tento postup své fanoušky, má i silnou armádu odpůrců. Šance Dětem na toto téma vyzpovídala psychiatra Radkina Honzáka.

V současné době trpí neplodností (sterilitou) v naší společnosti zhruba patnáct procent párů. Předpokládá se, že toto procento bude nadále stoupat. Proč tomu tak je? A co s tím? Hledáte-li odpovědi na tyto otázky, pak je rozhovor s MUDr. Monikou Polákovou s Centra asistované reprodukce určen právě vám.

Děti a zvířata k sobě mohou mít blízko a jejich soužití může přinést řadu kladů. Má však i svá úskalí, o kterých je třeba přemýšlet dříve, než dítěti splníme přání a zvíře mu domů pořídíme. Mimo jiné například i to, že soužití se zvířetem s sebou dříve či později může přinést pro dítě bolestnou konfrontaci s jeho umíráním. Více v rozhovoru s psychologem Mgr. Josefem Smržem.

Víte, co si představit pod pojmem skolióza? Jde o vybočení páteře ve frontální rovině, do strany. Dělíme ji podle stupně zakřivení a dále podle příčiny vzniku. Častěji jsou postiženy dívky, nejvíce ve věku kolem deseti až patnácti let, přičemž horní věková hranice ohraničuje dobu, kdy už by se skolióza neměla dále výrazněji zhoršovat. Blíže v našem videookénku odborníka – ortopeda MUDr. Jana Novotného.

V letech 1965 až 1993 se v Československu uskutečnil dlouhodobý výzkum zaměřený na děti žijící v dětských domovech. Vedl ho profesor Zdeněk Matějček a docent Zdeněk Dytrych. Ukázalo se, jak se případný nedostatek lásky v dětství podepisuje na lidské bytosti i v dospělém věku. Je tak i díky tomu víc než zřejmé, že sociální interakce, vztah matka a dítě či otec a dítě, je pro lidské potomky nesmírně důležitá. Více v rozhovoru pro Šanci Dětem MUDr. Milena Dokoupilová.

Pravdou je, že dítě má právo na kontakt s druhým rodičem a rodič má právo se s dítětem stýkat. Jenomže právo a povinnost, stejně jako touha to právo naplnit, nejde vždy ruku v ruce. Co dělat, když dítě kontakt s druhým rodičem odmítá?Jaká z touho plynou rizika?

Obecný význam slova paliativní je zmírňující obtíže, ale neodstraňující jejich příčinu. Existují různé definice paliativní péče, obecná definice dle WHO, definice dle EAPC (Europian Assotiation for Palliative Care), podle které tato představuje aktivní celkovou péči o pacienta, jehož onemocnění neodpovídá na kurativní léčbu. Zásadně důležité je mírnění bolesti a dalších příznaků a sociálních, psychologických a duchovních problémů. 

Rozhovor se specialistkou na dětskou paliativní péči Mgr. Janou Víchovou o tom, co bychom měli vědět o umírání.

Prospěšnost plavání pro zdraví je nesporná. Podporuje pohybové schopnosti vytrvalostního charakteru, takže se hodí jak pro děti, tak i pro starší a pokročilé. Nepřekonatelné je jako rehabilitace a léčba bolavých zad. Vzdávat se ho není nutné, jak uvidíte i na videu Šance Dětem, ani když si zrovna rodina nestojí dobře finančně. Řešení totiž existuje hned několik.

Vstup dětí do dospělosti je vždy náročný. Pokud se jedná o děti, opouštějící dětský domov, je to náročnější dvojnásob. Šance Dětem se vypravila do Dětského domova v Klánovicích a zeptala se dětí i ředitelky Dany Kuchtové na to, co je nejtěžší a čeho se nejvíce obávat.

Domácí násilí je pro dítě tak složitou životní situací, že ho poškozuje v téměř všech oblastech vývoje. To znamená, že velmi často se problémy doma projevují tak, že se nám zdá problematické dítě a jeho chování. bohužel, snad všechny rodiny mají ve svém okolí někoho, kdo zažil domácí násilí. Statistiky uvádějí, že každá třetí až pátá žena ve svém životě domácí násilí někdy zažila nebo aktuálně zažívá.

Na jaře roku 2014 oznámil Český statistický úřad (ČSÚ), že v neúplné rodinné domácnosti žilo u nás v roce 2013 více než 13% dětí do 15 let. Ty poznávají úskalí toho, že jen jeden dospělý v domácnosti znamená prostě poloviční kapacitu na zvládání všeho, co rodina potřebuje.

„Sklon uhýbat před nepříjemnými skutečnostmi a vytvářet si raději o sobě, o druhých a o světě iluze je starý jako lidstvo samo."

Slovo inkluze je v posledních měsících slovem hojně skloňovaným a uváděným. Portál Šance Dětem se proto rozhodl za tímto účelem oslovit osobu zřejmě nejpovolanější: ministryni školství Kateřinu Valachovou.

Rozhovor s adiktologem a klinickým psychologem prof. PhDr. Michalem Miovským, Ph.D. o tom, co dělat, když dítě nadměrně užívá informační technologie.

Co mají kromě lásky k dítěti a nezměrného strachu o něj společné asi všechny matky? Občasné či trvalé, větší i menší pochybnosti, zda mu poskytují dostatečnou péči a správnou výchovu. Kde leží hranice mezi přiměřeným pochybováním o rodičovských schopnostech a škodlivým sebeobviňováním, které neprospívá matce ani dítěti? A co když svému potomkovi skutečně ublíží?

Mnoho rozvedených rodičů vstupuje do nových vztahů a přivádí do nich i své děti. Jak zvládnout nároky kladené na třetího rodiče, radí Mgr. Kamila Petrovská, zakladatelka platformy Třetí rodič.

Bilingvní dítě sice může být intelektově vyspělejší než jeho vrstevníci, ale jeho vývoj není vždy jen bezproblémový. Běžné je řečové zpoždění až o dva roky. Někdy se mohou objevit i psychické obtíže, například zvýšená úzkostnost. Jaké výchovné praktiky zvolit, aby si ze své dvojjazyčnosti dítě vzalo jen výhody?

Jak pomoci nadaným dětem rozvíjet jejich talent, se dozvíte z rozhovoru s PhDr. Jitkou Fořtíkovou, Ph.D., ředitelkou obecně prospěšné společnosti Centrum nadání.

Rozhovor s Bc. Lucií Asenovou, zakladatelkou Asociace neúplných rodin, o. s., o nedostatcích v nastavení placení výživného na děti v České republice a mýtech, které téma alimentů provázejí.

S PhDr. Petrem Klímou, ředitelem Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 3 a 9, o důležitosti rodičovských vzorů pro dítě a o výchově v úplných i neúplných rodinách.

Jak postupovat a kde hledat pomoc, pokud u dítěte zjistíte sebevražedné chování? Odpovídá MUDr. Jiří Koutek, Ph.D., primář Dětské psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Motole.

Dnešní rodiče od dětí nechtějí přehnanou poslušnost, druhý extrém je ale ten, že jim neumí vymezit hranice a vyžadovat od nich respekt. Jak být sebevědomý a silný rodič, radí doc. Mgr. Lenka Lacinová, Ph.D.

S dětskou a rodinnou psycholožkou PhDr. Ilonou Špaňhelovou o tom, jak se s dětmi bavit o rozvodu, úmrtí v rodině, ztrátě zaměstnání apod.

S primářem Dětské psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Motole, MUDr. Jiřím Koutkem, Ph.D., mluvíme o nejčastějších psychických potížích u dětí a dospívajících.

O dětské hyperaktivitě s as. MUDr. Michalem Goetzem, Ph.D., dětským psychiatrem z Dětské psychiatrické kliniky 2. lékařské fakulty a Fakultní nemocnice v Praze-Motole.

REPORTÁŽ – Jak se žije přechodným pěstounům v roce 2015? Nahlédněte s námi do životů tří pěstounských rodin na přechodnou dobu.

S jakými problémy se mohou rodiče školáka obrátit na pedagogicko-psychologickou poradnu? Odpovídá PaedDr. Lenka Marušková, metodička prevence rizikového chování dětí ve škole.

Jsou hádky rodičů pro děti škodlivé? Neškodí jim spíše to, když žádné konflikty nezažívají? Nejen na tyto otázky najdete odpovědi ve videorozhovoru s psycholožkou Mgr. et Mgr. Pavlou Kouckou.

Rozhovor s Mgr. Milenou Novákovou o virtuální sebeprezentaci dětí a dospívajících zejména na sociálních sítích.

Dětí s rizikovým psychomotorickým vývojem je stále více. Kdy je vhodné začít s rehabilitací a je Vojtova metoda vždy tím nejlepším řešením? Na to jsme se zeptali fyzioterapeutky PhDr. Terezy Novákové, Ph.D.

Co všechno ohrožuje dětskou obranyschopnost a jak ji mohou rodiče vhodně podpořit? Odpovídá prof. MUDr. Anna Šedivá, DSc., primářka Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty a Fakultní nemocnice v Motole v Praze.

O tom, jaký vliv může mít na život dítěte pořadí narození a do jaké míry ovlivňují vztahy mezi svými dětmi rodiče, s psycholožkou a psychoterapeutkou Mgr. Milenou Novákovou.

Jak se mohou porozchodové války rodičů promítnout do života jejich dětí, objasňuje PhDr. Jana Procházková, klinický psycholog, psychoterapeut a soudní znalec ve věcech opatrovnictví.

Rozhovor s PaedDr. Lenkou Maruškovou z Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 1, 2 a 4 o tom, s jakými problémy se děti nejčastěji setkávají ve školním prostředí.

Rozhovor s Mgr. Davidem Beňákem, vedoucím Odboru sociálních věcí a zdravotnictví na Úřadu městské části Praha 14, a psycholožkou Mgr. Radomilou Lorencovou o procesu odebrání dítěte z rodiny.

S klinickou psycholožkou a rodinnou terapeutkou Mgr. Kateřinou Krtičkovou o nejčastějších nežádoucích projevech u dětí v předškolním a mladším školním věku, s kterými se na své cestě rodičovstvím dospělí běžně setkávají.