Videa

Děti a zvířata k sobě mohou mít blízko a jejich soužití může přinést řadu kladů. Má však i svá úskalí, o kterých je třeba přemýšlet dříve, než dítěti splníme přání a zvíře mu domů pořídíme. Mimo jiné například i to, že soužití se zvířetem s sebou dříve či později může přinést pro dítě bolestnou konfrontaci s jeho umíráním. Více v rozhovoru s psychologem Mgr. Josefem Smržem.

Víte, co si představit pod pojmem skolióza? Jde o vybočení páteře ve frontální rovině, do strany. Dělíme ji podle stupně zakřivení a dále podle příčiny vzniku. Častěji jsou postiženy dívky, nejvíce ve věku kolem deseti až patnácti let, přičemž horní věková hranice ohraničuje dobu, kdy už by se skolióza neměla dále výrazněji zhoršovat. Blíže v našem videookénku odborníka – ortopeda MUDr. Jana Novotného.

V letech 1965 až 1993 se v Československu uskutečnil dlouhodobý výzkum zaměřený na děti žijící v dětských domovech. Vedl ho profesor Zdeněk Matějček a docent Zdeněk Dytrych. Ukázalo se, jak se případný nedostatek lásky v dětství podepisuje na lidské bytosti i v dospělém věku. Je tak i díky tomu víc než zřejmé, že sociální interakce, vztah matka a dítě či otec a dítě, je pro lidské potomky nesmírně důležitá. Více v rozhovoru pro Šanci Dětem MUDr. Milena Dokoupilová.

Pravdou je, že dítě má právo na kontakt s druhým rodičem a rodič má právo se s dítětem stýkat. Jenomže právo a povinnost, stejně jako touha to právo naplnit, nejde vždy ruku v ruce. Co dělat, když dítě kontakt s druhým rodičem odmítá?Jaká z touho plynou rizika?

Obecný význam slova paliativní je zmírňující obtíže, ale neodstraňující jejich příčinu. Existují různé definice paliativní péče, obecná definice dle WHO, definice dle EAPC (Europian Assotiation for Palliative Care), podle které tato představuje aktivní celkovou péči o pacienta, jehož onemocnění neodpovídá na kurativní léčbu. Zásadně důležité je mírnění bolesti a dalších příznaků a sociálních, psychologických a duchovních problémů. 

Rozhovor se specialistkou na dětskou paliativní péči Mgr. Janou Víchovou o tom, co bychom měli vědět o umírání.

Prospěšnost plavání pro zdraví je nesporná. Podporuje pohybové schopnosti vytrvalostního charakteru, takže se hodí jak pro děti, tak i pro starší a pokročilé. Nepřekonatelné je jako rehabilitace a léčba bolavých zad. Vzdávat se ho není nutné, jak uvidíte i na videu Šance Dětem, ani když si zrovna rodina nestojí dobře finančně. Řešení totiž existuje hned několik.

Vstup dětí do dospělosti je vždy náročný. Pokud se jedná o děti, opouštějící dětský domov, je to náročnější dvojnásob. Šance Dětem se vypravila do Dětského domova v Klánovicích a zeptala se dětí i ředitelky Dany Kuchtové na to, co je nejtěžší a čeho se nejvíce obávat.

Domácí násilí je pro dítě tak složitou životní situací, že ho poškozuje v téměř všech oblastech vývoje. To znamená, že velmi často se problémy doma projevují tak, že se nám zdá problematické dítě a jeho chování. bohužel, snad všechny rodiny mají ve svém okolí někoho, kdo zažil domácí násilí. Statistiky uvádějí, že každá třetí až pátá žena ve svém životě domácí násilí někdy zažila nebo aktuálně zažívá.

Na jaře roku 2014 oznámil Český statistický úřad (ČSÚ), že v neúplné rodinné domácnosti žilo u nás v roce 2013 více než 13% dětí do 15 let. Ty poznávají úskalí toho, že jen jeden dospělý v domácnosti znamená prostě poloviční kapacitu na zvládání všeho, co rodina potřebuje.

„Sklon uhýbat před nepříjemnými skutečnostmi a vytvářet si raději o sobě, o druhých a o světě iluze je starý jako lidstvo samo."

Slovo inkluze je v posledních měsících slovem hojně skloňovaným a uváděným. Portál Šance Dětem se proto rozhodl za tímto účelem oslovit osobu zřejmě nejpovolanější: ministryni školství Kateřinu Valachovou.

Rozhovor s adiktologem a klinickým psychologem prof. PhDr. Michalem Miovským, Ph.D. o tom, co dělat, když dítě nadměrně užívá informační technologie.

Co mají kromě lásky k dítěti a nezměrného strachu o něj společné asi všechny matky? Občasné či trvalé, větší i menší pochybnosti, zda mu poskytují dostatečnou péči a správnou výchovu. Kde leží hranice mezi přiměřeným pochybováním o rodičovských schopnostech a škodlivým sebeobviňováním, které neprospívá matce ani dítěti? A co když svému potomkovi skutečně ublíží?

Mnoho rozvedených rodičů vstupuje do nových vztahů a přivádí do nich i své děti. Jak zvládnout nároky kladené na třetího rodiče, radí Mgr. Kamila Petrovská, zakladatelka platformy Třetí rodič.

Bilingvní dítě sice může být intelektově vyspělejší než jeho vrstevníci, ale jeho vývoj není vždy jen bezproblémový. Běžné je řečové zpoždění až o dva roky. Někdy se mohou objevit i psychické obtíže, například zvýšená úzkostnost. Jaké výchovné praktiky zvolit, aby si ze své dvojjazyčnosti dítě vzalo jen výhody?

Jak pomoci nadaným dětem rozvíjet jejich talent, se dozvíte z rozhovoru s PhDr. Jitkou Fořtíkovou, Ph.D., ředitelkou obecně prospěšné společnosti Centrum nadání.

Rozhovor s Bc. Lucií Asenovou, zakladatelkou Asociace neúplných rodin, o. s., o nedostatcích v nastavení placení výživného na děti v České republice a mýtech, které téma alimentů provázejí.

S PhDr. Petrem Klímou, ředitelem Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 3 a 9, o důležitosti rodičovských vzorů pro dítě a o výchově v úplných i neúplných rodinách.

Jak postupovat a kde hledat pomoc, pokud u dítěte zjistíte sebevražedné chování? Odpovídá MUDr. Jiří Koutek, Ph.D., primář Dětské psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Motole.

Dnešní rodiče od dětí nechtějí přehnanou poslušnost, druhý extrém je ale ten, že jim neumí vymezit hranice a vyžadovat od nich respekt. Jak být sebevědomý a silný rodič, radí doc. Mgr. Lenka Lacinová, Ph.D.

S dětskou a rodinnou psycholožkou PhDr. Ilonou Špaňhelovou o tom, jak se s dětmi bavit o rozvodu, úmrtí v rodině, ztrátě zaměstnání apod.

S primářem Dětské psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Motole, MUDr. Jiřím Koutkem, Ph.D., mluvíme o nejčastějších psychických potížích u dětí a dospívajících.

O dětské hyperaktivitě s as. MUDr. Michalem Goetzem, Ph.D., dětským psychiatrem z Dětské psychiatrické kliniky 2. lékařské fakulty a Fakultní nemocnice v Praze-Motole.

REPORTÁŽ – Jak se žije přechodným pěstounům v roce 2015? Nahlédněte s námi do životů tří pěstounských rodin na přechodnou dobu.

S jakými problémy se mohou rodiče školáka obrátit na pedagogicko-psychologickou poradnu? Odpovídá PaedDr. Lenka Marušková, metodička prevence rizikového chování dětí ve škole.

Jsou hádky rodičů pro děti škodlivé? Neškodí jim spíše to, když žádné konflikty nezažívají? Nejen na tyto otázky najdete odpovědi ve videorozhovoru s psycholožkou Mgr. et Mgr. Pavlou Kouckou.

Rozhovor s Mgr. Milenou Novákovou o virtuální sebeprezentaci dětí a dospívajících zejména na sociálních sítích.

Dětí s rizikovým psychomotorickým vývojem je stále více. Kdy je vhodné začít s rehabilitací a je Vojtova metoda vždy tím nejlepším řešením? Na to jsme se zeptali fyzioterapeutky PhDr. Terezy Novákové, Ph.D.

Co všechno ohrožuje dětskou obranyschopnost a jak ji mohou rodiče vhodně podpořit? Odpovídá prof. MUDr. Anna Šedivá, DSc., primářka Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty a Fakultní nemocnice v Motole v Praze.

O tom, jaký vliv může mít na život dítěte pořadí narození a do jaké míry ovlivňují vztahy mezi svými dětmi rodiče, s psycholožkou a psychoterapeutkou Mgr. Milenou Novákovou.

Jak se mohou porozchodové války rodičů promítnout do života jejich dětí, objasňuje PhDr. Jana Procházková, klinický psycholog, psychoterapeut a soudní znalec ve věcech opatrovnictví.

Rozhovor s PaedDr. Lenkou Maruškovou z Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 1, 2 a 4 o tom, s jakými problémy se děti nejčastěji setkávají ve školním prostředí.

 

Rozhovor s Mgr. Davidem Beňákem, vedoucím Odboru sociálních věcí a zdravotnictví na Úřadu městské části Praha 14, a psycholožkou Mgr. Radomilou Lorencovou o procesu odebrání dítěte z rodiny.

S klinickou psycholožkou a rodinnou terapeutkou Mgr. Kateřinou Krtičkovou o nejčastějších nežádoucích projevech u dětí v předškolním a mladším školním věku, s kterými se na své cestě rodičovstvím dospělí běžně setkávají.

S psycholožkou Mgr. Milenou Novákovou o psychické odolnosti u malých i větších dětí a dospívajících a o tom, jak coby rodiče můžeme své děti vhodně podporovat.

Puberta je důležitým milníkem v životě dítěte na cestě k dospělosti. O tom, jak zvládat život s dětmi v tomto vývojovém období, se více dozvíte v rozhovoru s psycholožkou Mgr. Milenou Novákovou.

S psychoterapeutkou PhDr. Ilonou Preslovou, vedoucí Denního stacionáře Sananim, o riziku vzniku závislostí na návykových látkách u dětí a dospívajících.

S nutriční terapeutkou Bc. Jitkou Tomešovou, DiS., o vlivu životního stylu rodiny na stravování u dětí.

S klinickou psycholožkou a psychoterapeutkou PhDr. Janou Procházkovou o domácím násilí a jeho vlivu na chování, prožívání a vývoj dítěte.

Sociální sítě jsou jistě skvělé a dávají nám možnosti, o jakých se nám dříve ani nesnilo. Současně ale přináší i řadu rizik, která je potřeba si uvědomit. O bezpečnosti dětí na internetu a nástrahách sociálních sítí mluví Bc. Roman Máca z Národního centra bezpečnějšího internetu.

O fenoménu sebepoškozování i o tom, jak k tomuto problému vhodně přistupovat a kde hledat případnou pomoc, v rozhovoru mluví psycholožka PhDr. Alexandra Fraňková z Dětského krizového centra v Praze.

Rozhovor s právníkem Mgr. Filipem Vyskočilem z advokátní kanceláře Vachtl o nejdůležitějších změnách, které vnesl nový občanský zákoník v roce 2014 do oblasti rodinného práva a náhradní rodinné péče.

Rozhovor s PhDr. Vědunou Bubleovou, ředitelkou Střediska náhradní rodinné péče, jsme si povídali o rozdílech mezi adopcí a pěstounskou péčí, o právech a povinnostech adoptivních rodičů či pěstounů a také o změnách, které přinesla v oblasti náhradní rodinné péče novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí od 1. ledna 2013.

O tělesných trestech a trestech obecně ve výchově dětí, jakož i o možnostech, jak vychovávat děti bez trestání, jsme si povídali s dětským psychologem PhDr. Václavem Mertinem.

Jak zajistit vánoční pohodu v případě rozvedených rodičů, jsme si povídali s psychoterapeutem PhDr. Jaromírem Matouškem.

S dětským psychologem doc. PhDr. Jaroslavem Šturmou si rodinná terapeutka PhDr. Eva Labusová povídala o tom, jak důležité je, aby rodiče svým dětem věnovali dostatek času.

Rodinná poradkyně PhDr. Eva Labusová se společně s pedagožkou PhDr. Janou Kropáčkovou, Ph.D., zamýšlí nad jednotlivými etapami dětství a nad potřebou rodičovského času, který děti mají.

Pokud jde o poruchy příjmu potravy, nejohroženější skupinou jsou dospívající dívky. PhDr. František David Krch, Ph.D., se ve své praxi setkává i s dětskými pacientkami s diagnózou mentální anorexie či bulimie.

Rodinná mediace je cestou k minimalizaci negativních dopadů rozvodu na děti, lze ji však využít i v jiných krizových momentech, které (nejen) v rodině nastávají. O možnostech rodinné mediace jsme si povídali s mediátorkou Danou Vrabcovou.