Současná pojetí vztahu mezi pozorností a vědomím

Vztah mezi pojmy pozornosti a vědomí je v poslední době objektem vzrůstajícího vědeckého zájmu, Již od dob Williama Jamese je výzkum pozornosti úzce spjat s fenomenologickým pohledem, metodologiemi první osoby a ani současné komputační modely pozornosti nejsou a nemohou být od těchto přístupů oproštěny, mají-li zůstat životné a věrně reprezentující psychické procesy. Vědomí, klíčový termín introspektivní analýzy, je v kognitivní vědě a psychologii od konce 80. let 20. století tématem se stále stoupající důležitostí a popularitou, a jako takové je v článku představeno. Broadbentova teorie pozornosti, teorie potenciometru A. Treismanové a pozice teoretiků pozdní selekce jsou koncepce, kterých si tato stať všímá především. Základním fenoménem zkoumaným při analýze vztahu mezi vědomím a pozorností je problém zpracování informace mimo pozornost (vědomí), jehož složitost je doložena příkladem mnoha experimentů a kritikou koncepcí majících tento jev interpretovat. Pro důkladný rozbor tohoto vztahu je třeba odlišit mezi interferencí informace a důkazem její identifikace, zohlednit jevy sémantického primingu a dalších předvědomých procesů a testovat novou myšlenku aktivní inhibice identifikované informace. Důležitý je také rozbor typů automatických procesů a vztahů mezi automatickými a nevědomými procesy. Výzkum nevědomých a mimopozornostních procesů naráží na metodologické obtíže, které vyžadují diskuzi a konsenzus nad stanovením kritérií pro přítomnost vědomí, resp. vědomého procesu. Všechny uvedené jevy by měly nabádat k opatrnosti při užívání a před zaměňováním svébytných, byť úzce propojených konceptů pozornosti a vědomí, stejně jako motivovat k pozornějšímu propojení metodologií první a třetí osoby v psychologii.

ŠPOK, DALIBOR. Současná pojetí vztahu mezi pozorností a vědomím. Československá psychologie, 2004, roč. 48, č. 1, s. 38-51. ISSN: 0009-062X (tištěná verze). ISSN: 1804-6436 (elektronická verze).