Právní zástupce poškozeného

Datum publikace: 31. 08. 2012, Aktualizováno: 22. 02. 2023

Základním cílem trestního řízení je odhalení trestného činu, usvědčení pachatele a uložení odpovídajícího trestu. Jde tedy především o vztah mezi pachatelem a „trestajícím“ státem, nikoliv o vztah mezi pachatelem a poškozeným. Nelze se proto příliš divit, že poškození se v trestním řízení někdy cítí jako „páté kolo u vozu“, když všichni sice řeší trestný čin, který se jim stal, ale oni samotní „asi nikoho nezajímají“ nad rámec toho, co jsou schopni vypovědět, či jaké důkazy jsou schopni zajistit.

Nechce-li být poškozený v trestním řízení pouze „obětí ve vleku orgánů činných v trestním řízení“ či chce-li zkrátka mít v průběhu řízení oporu další osoby, může si přibrat takzvaného zmocněnce, který ho následně v trestním řízení zastupuje.

Kdo může být zmocněncem?

Zmocněncem (§ 50 až § 51a zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád) může být v zásadě kdokoliv, kdo má plnou způsobilost k právním úkonům, takže se v případě zájmu může poškozený nechat zastupovat nejen advokátem, ale například i příbuzným či známým, má-li v něj důvěru. Zpravidla zde záleží na motivech, které poškozeného vedou k přibrání zmocněnce. Pokud mu jde o maximalizaci svého vlivu na průběh trestního řízení, je z logiky věci vhodné zvolit za zmocněnce profesionála, který dokáže účinně využívat práva, která poškozený v trestním řízení má. Advokáta příslušného odborného zaměření lze vyhledat například přes stránky České advokátní komory. Potřebuje-li však poškozený spíše lidskou oporu, jelikož se necítí na to, aby vše řešil sám, může být zmocněnec z okruhu blízkých osob stejně dobrou, ne-li lepší volbou než advokát.

Jak lze přibrat zmocněnce?

Přibrání zmocněnce není nijak složitým úkonem a v zásadě je třeba toliko přesně označit kdo, v jaké věci a koho ustanovuje jako zmocněnce. Vše lze vyřešit jak písemně, tak ústně do protokolu, takže pokud si člověk není jistý, jak ustanovení zmocněnce sepsat, není nic jednoduššího než se prostě dostavit se zmocněncem k orgánu, u kterého řízení právě probíhá, a na místě se již vše potřebné sepíše.

Kdy je vhodné zmocněnce přibrat?

Zmocněnce si poškozený může přibrat v zásadě kdykoliv během přípravného řízení a řízení před soudem prvního stupně, nicméně pokud si chce poškozený zvolit advokáta, aby měl co největší možnost ovlivnit průběh a výsledek trestního řízení, je samozřejmě vhodné přibrat zmocněnce co nejdříve.

U složitějších věcí není nijak neobvyklé, že poškozený vyhledá advokáta ještě před podáním trestního oznámení, a to nejen kvůli sepsání trestního oznámení, ale též aby se s ním poradil, zda je v daný okamžik vhodné podat trestné oznámení, či by bylo lepší ještě chvíli posečkat a doshromáždit důkazy. Zvláště v případech, kdy není příliš jednoznačné, zda došlo ke spáchání trestného činu a zda bude jeho spáchání možné pachateli prokázat, může kvalitní příprava a sepsání trestního oznámení představovat rozdíl mezi usvědčením pachatele a odložením oznámení pro neopodstatněnost.

Jak je to s úhradou za advokáta?

V současnosti může řada poškozených žádat o ustanovení zmocněnce na náklady státu (viz níže), pokud však této možnosti nemůže nebo nechce využít, je třeba počítat s tím, že pro advokáta je zastupování poškozeného v trestním řízení práce jako každá jiná, a proto je třeba počítat s tím, že za svoji práci bude požadovat odměnu. O jaké částky půjde, by měla upravovat smlouva mezi ním a poškozeným, přičemž zde můžeme rozlišit, zda se odměna určí podle advokátního tarifu, nebo se ve smlouvě určí jiná výše odměny.

Podle platné právní úpravy soud přizná poškozenému nárok na náhradu nákladů vzniklých přibráním zmocněnce, pokud byla pachateli uložena povinnost alespoň zčásti nahradit trestným činem způsobenou škodu. Soud má dále možnost, vzhledem k povaze věci a okolnostem případu, přiznat poškozenému plnou či částečnou náhradu nákladů, i když neuplatnil nárok na náhradu škody či s ním v trestním řízení neuspěl.

Výše bylo uvedeno, že si lze sjednat s advokátem smluvní odměnu nezávisle na advokátním tarifu. Je třeba upozornit, že soud uzná pouze účelně vynaložené náklady. V případě přemrštěné odměny advokáta soud takovýto náklad neuzná v plném rozsahu a rozdíl mezi přiznanou náhradou nákladů a odměnou přislíbenou advokátovi musí poškozený uhradit z vlastních prostředků.

Ostatně ani přiznání náhrady nákladů ještě neznamená, že poškozený své peníze skutečně někdy obdrží. Pachatel nemusí mít žádný zpeněžitelný majetek ani postižitelný příjem, takže rozhodnutí soudu o úhradě nákladů může být exekučně nevymožitelné. Poškozený by proto měl před podepsáním smlouvy s advokátem uvážit, že mu soud náhradu nákladů nemusí přiznat nebo mu ji může přiznat, ale fakticky ji nikdy neobdrží.

Kdy lze získat zmocněnce zdarma nebo alespoň za sníženou odměnu?

Současná právní úprava odlišuje dvě situace, kdy je možné žádat o právní pomoc zmocněnce bezplatně nebo za sníženou odměnu:

1) se zkoumáním majetkových poměrů

V přípravném řízení soudce a v řízení před soudem předseda senátu přizná na žádost nárok na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně nebo za sníženou odměnu, osvědčí-li poškozený

kterému byla způsobena úmyslným trestným činem těžká újma na zdraví,
který je pozůstalým po oběti, které byla trestným činem způsobena smrt,
který uplatnil v souladu se zákonem nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, není-li vzhledem k povaze uplatňované náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo její výši nebo vzhledem k povaze a rozsahu bezdůvodného obohacení zastoupení zmocněncem zjevně nadbytečné,

že nemá dostatek prostředků, aby si hradil náklady vzniklé přibráním zmocněnce.

2) bez zkoumání majetkových poměrů

Pokud je poškozený mladší než osmnáct let, nebo pokud jde o zvlášť zranitelnou oběť podle zákona o obětech trestných činů, je nárok na bezplatnou právní pomoc zmocněnce bez dalšího, jedinou zvláštní podmínkou je to, že nesmí jít o řízení, které by běželo pouze pro trestný čin zanedbání povinné výživy.

Kdo je zvlášť zranitelnou obětí (§2 odst. 4 zákona č. 45/2013 Sb.)?

Zvlášť zranitelnou obětí je podle zákona o obětech oběť (§2 odst. 2 - fyzická osoba, které bylo nebo mělo být trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena škoda nebo nemajetková újma nebo na jejíž úkor se pachatel trestným činem obohatil nebo měl obohatit a za stanovených podmínek rovněž příbuzní osoby, která zemřela v důsledku trestného činu), která je:

a) dítě,

b) osoba, která je vysokého věku nebo je postižena fyzickým, mentálním nebo psychickým hendikepem nebo smyslovým poškozením, pokud tyto skutečnosti mohou vzhledem k okolnostem případu a poměrům této osoby bránit jejímu plnému a účelnému uplatnění ve společnosti ve srovnání s jejími ostatními členy,

c) oběť trestného činu obchodování s lidmi (§ 168 trestního zákoníku), trestného činu znásilnění (§ 185 trestního zákoníku), trestního činu týrání svěřené osoby (§ 198 trestního zákoníku), trestního činu týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199 trestního zákoníku) nebo trestného činu teroristického útoku (§ 311 trestního zákoníku),

d) oběť trestného činu proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, trestného činu, který zahrnoval nátlak, násilí či pohrůžku násilím, trestného činu spáchaného pro příslušnost k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob nebo oběť trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny, jestliže je v konkrétním případě zvýšené nebezpečí způsobení druhotné újmy zejména s ohledem na její věk, pohlaví, rasu, národnost, sexuální orientaci, náboženské vyznání, zdravotní stav, rozumovou vyspělost, schopnost vyjadřovat se, životní situaci, v níž se nachází, nebo s ohledem na vztah k osobě podezřelé ze spáchání trestného činu nebo závislost na ní.

Dále lze i v těchto případech zkusit využít možnosti požádat o ustanovení bezplatného právního zástupce Českou advokátní komoru.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru!

Odebírat newsletter Sledovat na Facebooku

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.