Rodiče často za děti všechno řeší, ty ale pak v dospívání narazí, upozorňuje psychiatrička

Jak moc se vlastně liší psychiatrie pro děti a psychiatrie pro dospělé?

Docela dost. Více se překrývá u adolescentů, u nichž se psychiatrická onemocnění projevují podobně jako u dospělých. Dětská psychiatrie se zabývá jiným spektrem diagnóz. Typicky jde o poruchy autistického spektra, tikové poruchy, poruchy pozornosti nebo ADHD. To jsou diagnózy, které dospělí psychiatři řeší na okraji, ale u nás je to jeden z nejčastějších důvodů, proč se k nám děti dostanou do ambulantní péče. Ví se také, že u padesáti procent dospělých pacientů v psychiatrické péči onemocnění vzniklo už před osmnáctým rokem života. Samozřejmě ne všichni vyhledají před osmnáctým rokem péči.

Rozdíl je pak i v samotném poskytování péče, psychiatr pro děti a dospívající pracuje nejen s dítětem, ale i rodiči pacienta, případně celou rodinou. Spolupracuje i s institucemi, kam děti dochází – typicky škola a školní poradenská zařízení.

Nakolik je při léčbě nutná spolupráce s rodiči? Stává se například, že nechtějí spolupracovat?

U nás v ambulanci už se setkáváme s rodiči, kteří o spolupráci zájem mají, a tudíž spolupracují. Toto je problém spíše u části pacientů, u nichž se problémy zanedbaly a kteří se kvůli tomu dostali do nemocnice. Samozřejmě ne vždy se s rodiči shodneme na tom, jak vidíme potíže dítěte, ale většinou to problém není. Druhou stránkou ale je, že děti, jejichž rodiče tyto problémy přehlížejí, zůstanou bez péče. Dostanou se k nám třeba až ve chvíli, kdy psychické potíže vyústí v potíže somatické. Potom například dostanou doporučení od pediatra, aby se obrátili na nás.

Celý článek najdete zde: https://eduzin.cz/wp/2022/12/15/rodice-casto-za-deti-vsechno-resi-ty-pak-v-dospivani-ale-narazi-upozornuje-psychiatricka/