Násilí se nejčastěji děje doma ze strany nejbližších. Děti obvykle hledají pomoc u kamarádů, popisuje šéfka krizového centra

Pomáháte týraným, zneužívaným nebo zanedbávaným dětem. Na vašem pracovišti máte terapeutickou místnost, která působí jako pokojíček. Jsou tam panenky a žluté polštářky ve tvaru smajlíků. Mohla byste říct, k čemu tyto polštářky slouží?

V ambulantní části našeho zařízení převažují děti, které mají zkušenost se sexuálním násilím. Druhou, stále početnější skupinu tvoří děti vystavené fyzickému týrání. Třetí skupinou jsou pak děti vyrůstající v ohrožujícím rodinném prostředí – například tam, kde se objevuje domácí násilí, psychické onemocnění rodiče nebo zneužívání alkoholu či drog. To všechno zásadně ovlivňuje nejen atmosféru v rodině, ale i kvalitu péče o dítě. Naše zařízení má tři terapeutické místnosti. Ta, o které mluvíte, patří k největším a zároveň mezi dětmi k nejoblíbenějším.

Kvůli hračkám?

Je oblíbená kvůli hračkám, ale máme tam i zmíněné polštářky, na kterých jsou vyobrazené emoce. Děti dnes hodně komunikují přes sociální sítě a používají smajlíky – když je jim dobře, pošlou usměvavý, když jsou smutné, zvolí třeba ten se slzami. V běžném kontaktu to takhle ale nezažívají. Když spolu mluvíme tváří v tvář, žádná „bublina“ se smajlíkem tam není.

Celý článek najdete zde: https://radiozurnal.rozhlas.cz/nasili-se-nejcasteji-deje-doma-ze-strany-nejblizsich-deti-obvykle-hledaji-pomoc-9606351