Rodiče po rozvodu – přehled literatury o porozvodové adaptaci = Parrents in aftermath of divorce – review of writings on post-divorce adaptation

Autor/ka
Rok vzniku:
2013
Jazyk dokumentu
Čeština
Druh dokumentu:
Článek v periodikách
Online dostupnost
Ne
Podrobnosti o dokumentu

Jedním z nejzřejmějších důsledků rozvodu je ekonomický sestup. Rozvedené ženy a jejich děti jsou často chudé, soudí se, aby vymohly alimenty. Rozvod často ženy vede k nutnosti vydělávat peníze. Role osamělého rodiče je vyčerpávající a plná problémů. Vzhledem k poklesu životní úrovně, ztrátě přátel, posunu v rolích a přetížení není překvapivé, že rozvedení trpí psychickými problémy. Dalším důsledkem rozvodu je omezení či ztráta kontaktů s členy rodiny manželského partnera. Mizejí i přátelé, zvláště když přátelství bylo navázáno během manželství a bylo sdíleno s partnerem. Ve srovnání se sezdanými mají rozvedení i více problémů se somatickým stavem a dožívají se nižšího věku. Za těmito rozdíly ve zdravotním stavu je spojitost mezi rozvodem a úrovní imunity. Porozvodová adaptace probíhá složitěji a obtížněji u žen. Nasvědčuje tomu komplikovanější sociální a osobní situace žen, které žijí trvale s dětmi z rozvedeného manželství. Psychické symptomy jako je prožitek bolesti a strádání a deprese většinou mizí v období dvou až čtyř let po rozvodu. Někteří rozvedení se s rozvodem vypořádají rychle, pro další je rozvod nicméně tak negativní události, že se s ní vypořádávají velmi dlouho. Jsou rozvedení, kteří se s rozvodem nevypořádají nikdy. Odhaduje se, že to je asi desetina rozvedených. Opakované soudní spory pramení z psychických obtíží rodičů. Porozvodová adaptace je u značné části rozvedených pomalá a obtížná. Za zvládnutý lze považovat rozvod, kdy manželé kromě vyřešení bytové, finanční, sociální, výchovné i partnerské situace zvládli i vnitřní, citové a sexuální odpoutání a nalezli novou perspektivu svého života, porozvodovou identitu a uspokojivý životní styl.

One of the most clear consequences of divorce is downward economic mobility. Divorced women and their children are often poor and engage in legal battle to get alimony. Role of a single parent is exhausting, full of problems. Taking in account the decrease of standard of living, loss of friends, shift in roles and overlode there is no surprise the divorced adults suffer from psychic problems. Further consequence of divorce is reduction or lost of contacts with former in-laws. The friends disappear especially in a case friendship was gained during matrimony and was shared with the partner. Compared with married the divorced have more problems with somatic health and experience shorter life. Behind those differences in health there is connection between divorce and level of immunity. Post divorce adaptation is more complicated and difficult for women. It is in the consequence of more complicated social and personal situation of women, who live with children from divorced matrimony. Psychic symptoms as experience of pain, suffering and depression disappear mostly in two to four years after divorce. Some divorced survive divorce quickly for another divorce is such a negative event that they cope with it an long time. There is a group of divorced which never adjust. It is about one tenth of divorced. Prolonged engagement in legal battles is due to psychical problems of parents. It is clear that the post divorce adjustment is for great deal of divorced slow and difficult. Divorce can be taken as well mastered in a case parents succeed to solve their housing, social educational and partner situation and succeed even in inner emotional and sexual breakaway and find the new live perspective, post divorce identity and satisfactory lifestyle. eng

Pavlát, Josef. Rodiče po rozvodu – přehled literatury o porozvodové adaptaci = Parrents in aftermath of divorce – review of writings on post-divorce adaptation. Československá psychologie, 2013, 57(2), s. 179-189. ISSN 0009-062X.

Zdroj dat
https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=001453478&local_base=ANL
Zdrojové periodikum / Zdrojový web
Československá psychologie, Roč. 57, č. 2 (2013)