Domácí násilníci mají společné to, že útoky znají z dětství, shrnuje psycholog. Agresorům nabízí pomoc

Násilníci mají podle psychologa Améra společné to, že byli v dětství nějaké formě domácího násilí sami vystaveni. „Ukazují to výzkumy a my to také pozorujeme, že se to týká až tří čtvrtin původců násilí. Buď byli sami biti od rodičů, nebo viděli násilí mezi rodiči.“ 

Většina původců domácího násilí byla podobnému zacházení v dětství sama vystavena, ať už v pozici oběti nebo svědka. I proto tito lidé někdy podobné chování považují za normu. Mohou se změnit?

V důsledku toho mohou někdy takové zacházení považovat za normální.

„Nemají náhled. Ať proto, že si myslí, že na násilí mají právo, anebo proto, že nic jiného neznají. Často mají velmi silné obranné mechanismy: je náročné si připustit, že biju někoho, koho mám rád. Je snazší to popírat, bagatelizovat, dělat, že se nic neděje nebo tomu dávat nálepku, že je to v pořádku,“ říká psycholog.

Celý článek a audio najdete zde: https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/spolecnost/domaci-nasili-spondea-pomoc-nasilnikovi-psycholog-agrese_2212041435_kac