Český zákaz fackování dětí moc nepomůže. Rodiče často jinou výchovu neznají

„Tři rány rákoskou na holou zadnici.“ Takový trest nařídil v roce 1972 britský soud pro mladistvého provinilce. Patnáctiletý chlapec si musel na policejní služebně sundat kalhoty, spodní prádlo a ohnout se přes stůl. Za přítomnosti jeho rodiče a lékaře mu pak policista uštědřil tři rány. O šest let později Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že šlo o narušení Tylerovy důstojnosti a je v rozporou s Úmluvou o lidských právech. Dnes taková scéna působí až absurdně. Málokterý rodič by souhlasil s tím, aby policista březovým „bičem“ šlehal jeho dítě za účelem výchovného trestu. Nicméně nemalá část Čechů vidí fyzický trest jako přijatelný, pokud jej provádí rodič na svém vlastním dítěti. Politici nyní znovu projednávají novelu občanského zákoníku, která zavádí zákaz tělesných trestů. Konkrétně do zákona má přibýt formulace: „Lidské důstojnosti dítěte se dotýká tělesné trestání, působení duševního strádání nebo jiné ponižující opatření“. Průzkumy ale naznačují, že ne všichni tak prostředky tělesných trestů – pohlavky, výprasky  – skutečně vnímají.

Celý článek najdete zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tech-technologie-veda-telesne-tresty-skodi-detem-i-rodicum-zakaz-vyprasku-sam-o-sobe-nepomuze-269833