Život v náboženské sektě a jeho vliv na osobnost dítěte

V dnešním světě plném protikladů a názorového pluralismu zřejmě nikoho příliš nepřekvapí ani náboženská roztříštěnost. Existence všudypřítomného vlivu křesťanství či islámu se zdá být již minulostí – pokud jsme ochotni pro tento okamžik pominout celosvětově rozšířené politické zneužívání těchto velkých náboženství, které je dnes na denním pořádku a tyto náboženské proudy pomalu ale jistě diskredituje. Ztráta pevných pravidel, zastřešujících život člověka ještě na začátku 20. století, obrovský technologický rozvoj a dvě války světového dopadu – to vše jsou vlivy, které postupně způsobily vznik jakéhosi náboženského a tím i existenčního vakua. Toto náhlé prázdno bylo něčím zcela novým pro celé masy lidí. Postupy, jakými se lidé s tímto nepříjemným pocitem vyrovnávali, byly rozmanité. Jako výstižný příklad může posloužit rozšířené hnutí hippies s celou svou kulturní základnou, dále americká beat generation a mnohá další hnutí, jež měla podstatný vliv na životní styl i podobu umění. Nejobecnější filosofií těchto hnutí byla obvykle kritika stávajících poměrů a nevídaná otevřenost vůči různorodým oblastem zájmu – světu orientálních nauk, rozvíjející se psychoterapii (zejména té skupinové), esoterickým - do té doby v podstatě neznámým naukám, ekologii a alternativám životního stylu, velký zájem byl věnován i působení psychotropních látek. S otevřeností, s jakou skupiny lidí přistupovaly k formám sebevyjádření a nového životního stylu, souvisí i změna smýšlení v kontextu náboženství a posvátna. Množství lidí hledalo naplnění životního smyslu právě zde a celková otevřenost tehdejší společnosti jim k tomu poskytovala vítaný prostor. Být stoupencem nebo alespoň sympatizantem nějakého kupříkladu východního náboženského proudu jako by patřilo téměř k bontonu. Zakládání vlastních, ať už náboženských či psychoterapeutických skupin, také rozhodně nepatřilo k činnostem, které by vzbuzovaly podezření.