On-line rozhovor: Děti a dospívající versus internet a sociální sítě
Článek k tématu:
Jak internet ovlivňuje život dětí a dospívajících?
Otázka: Desetiletá dcera chce mít svůj vlastní e-mail s heslem a facebookový profil, přeje si to jako dárek k narozeninám. :-) Povolila byste jí to? Prý už většina dětí ze třídy na facebooku je...
Odpověď: Facebook je oficiálně povolený až od 13 let. Chápu, že tlak dítěte, že ostatní ho mají, je silný, ale snažila bych se jí vysvětlit, že na to má ještě čas, případně bych založila společný profil. V založení e-mailu problém nevidím, doporučuji dceru poučit o bezpečnosti na internetu.
Otázka: Mělo by se na školách vyučovat používání internetu a sociálních sítí? Myslím hlavně kvůli tomu, aby děti věděly, jak poznat, komu mohou důvěřovat, a jak si o daném člověku zjistit co nejvíce informací. A také jak se umět od počítače odpoutat a nebát se promluvit si s někým face to face. A měli by používání internetu učit děti hlavně rodiče?
Odpověď: O bezpečnosti na internetu by se ve školách mluvit mělo, ještě více doma. Rozhodně doporučuji, aby rodiče trávili na internetu čas společně s dětmi a mluvili o konkrétních tématech. Asi bych to dala jako součást nějakého předmětu - informatiky, občanky atd., nevím, jestli ale by mělo smysl věnovat tomu celý předmět... Spíš by to mělo být nějaké jednorázové seznámení s tématy.
Otázka: Může nějak uškodit skoro tříletému, když ho občas zabavím něčím pro malé děti v telefonu? Hrozně se mu líbí třeba aplikace Talking Tom nebo Teletubbies na YouTube...
Odpověď: Uškodit by mu to nemělo, spíš jde o to, na jaký druh zábavy si tak zvyká. Je ale fakt, že malé děti vyrůstají ve světě technologií, takže se k nim dostanou, ať chcete nebo ne, dříve či později.
Otázka: Snažíme se synovi (12) vysvětlit, proč chceme, aby u počítače netrávil víc než hodinu denně. Sice naše pravidla chápe, ale když má od počítače vstát, je na nás naštvaný, snaží se konec oddálit tím, že jen „něco dodělá" atd. Jak mu to líp vysvětlit, aby naštvaný nebyl? Nebo mu máme povolit víc času?
Odpověď: Především je důležité nabídnout mu jinou aktivitu, jinak se od počítače odchází k něčemu jinému a jinak do nudy, bez představy náhradní zábavy. Více času bych povolila tehdy, pokud má syn nějaký smysluplný důvod na počítači být – práce do školy, hledání něčeho zajímavého na internetu atd. Ten čas navíc můžete on-line trávit s ním.
Otázka: Nedávno se na mě naštvala švagrová, když zjistila, že jsem na facebook dala fotku, kde jsou naše děti s jejími na narozeninové oslavě. Vysvětlovala jsem jí, že fotky vidí jen lidi, kteří se se mnou přátelí, ale stejně ji to neuklidnilo, že prý si to může stáhnout kdokoli a že nemám právo dávat na facebook fotky s jinými lidmi, když oni to nevědí. I když jsou to moje fotky. Je to tak? Měly bych se zeptat i těch dětí, jestli tu fotku tam můžu dát? Co si o tom myslíte?
Odpověď: Je fér zeptat se těch, kdo na fotkách jsou, jestli jim nevadí fotku zveřejnit. Pokud jsou to děti, ptala bych se jak dětí, tak rodičů. Každý má právo se rozhodnout sám, jestli chce nechat jiné lidi nahlédnout do soukromí. Nevím, jak je to z právního hlediska, myslím, že jasné předpisy v tomto směru neexistují. Z hlediska etiky ale platí, že fotky jiných lidí zvěřejňujeme pouze s jejich souhlasem.
Otázka: Jak se mám bavit s patnáctiletou dcerou o tom, že mi nepřijde vhodné, jaké svoje fotky dává na facebook? Bojím se, že si mě pak vymaže, a nebudu už vůbec vědět, co tam dává... Vím, že mě už tak nějak v přístupu na její facebook omezila, od druhé dcery.
Odpověď: No, tohle je křehká věc. Je jasné, že důvěra teenagerů je hodně citlivá na cokoli. Zkuste jí neříkat, co má nebo nemá dělat, spíš s ní promluvte obecně, řekněte jí třeba nějaké příklady jiných lidí, mluvte s ní o tom, co se s fotkami, které na facebook umístí, může dále dít. Neříkejte jí ale konkrétně, že ta a ta fotka není vhodná, spíše se bavte obecně a na příkladech jiných. Vyjadřujte svůj názor, ale nehodnoťte dceru.
Otázka: V kolika letech byste dovolila dítěti přístup na internet? A má mít osmileté dítě svůj vlastní notebook nebo tablet?
Odpověď: Záleží na názoru rodiče a směru, kterým chce dítě vést. Pokud dítě internet zajímá v jakémkoli věku, není problém mu ho ukázat a společně ho prozkoumávat. Vlastní notebook nebo tablet mi přijde v tomto věku zbytečný, ale pokud to tak rodič chce, je to jeho volba. Je to jen nástroj, záleží, jak ho dítě používá – může ho využít kreativně, pro svůj rozvoj, ale také destruktivně.
Otázka: Kvůli nějakým školním problémům syna jsme byli ve škole za třídní učitelkou. Mimo jiné nám řekla, že jeho problémy můžou být kvůli nám (jsme rozvedení). Když jsem jí řekla, že syn také tráví spoustu času u počítače, řekla mi, že to může být útěk od problémů a že mu to nemám zakazovat. Jaký je váš názor?
Odpověď: Útěk od problémů a od bolavé reality to jistě být může. Zakazování nemá cenu, spíš mu nabídněte nějakou jinou alternativu – vemte ho na výlet, do kina, na výstavu, někam sportovat. A hlavně – mluvte s ním a ptejte se ho, co ho trápí.
Otázka: Furt řešíme problémy s počítačem s dcerou v odrostlejší pubertě. Žádné zákazy na ni neplatí. Vždycky najdete způsob, jak se připojit. Jakékoli domluvy selhaly, zákazy jsou spíš jen naše bezmoc. Sociální sítě jsou pro ni její svět, bez kterého nedokáže být. Jde s tím vůbec něco dělat?
Odpověď: Zákazy nepomůžou, spíš jsou zdrojem konfliktu. Spíš s dcerou mluvte o tom, jaké různé názory na sociální sítě existují a ptejte se jí na její. Diskuze jí může nabídnout více možností, jak se na sociální sítě dívat. Vybrat si ale musí sama, už je ve věku, kdy si musí vytvářet vlastní názory a postoje.
Otázka: Zjistila jsem náhodou, že šestnáctiletá dcera si píše s někým už dva měsíce, s kým se seznámila po internetu. Je to prý o pět let starší člověk, zřejmě má i její telefonní číslo. Zahlédla jsem kus jejich dopisování a přišlo mi to dost osobní na to, že se neznají. Vypadá to, že se ještě nikdy nesetkali a znají se jen po internetu. Mám si o tom s dcerou nějak promluvit? Aby se nenaštvala, že jí lezu do počítače...
Odpověď: Zkuste s ní více mluvit a občas se jí zeptejte, co na internetu dělá, s kým se baví atd. Je celkem normální, že si teenageři píšou s lidmi, které poznali na internetu, nemusí na tom být nic zlého. Doporučuji vytvářet důvěru a s dcerou si povídat, zajímat se o ni a naslouchat. Kontrola počítače je citlivé téma, ale můžete se na tom domluvit. Nicméně lepší je respektovat soukromí teenagera, jinak se cítí ponížen.
Otázka: Máme nastavené zabezpečení na počítači, u kterého se naše tři děti (10, 13, 14) střídají, ale nejstarší má mobil s internetem, tak tam už ho nijak „pohlídat" nemůžeme. Navíc jsme zjistili, že si od něj mobil půjčuje i nejmladší (i když u počítače zrovna nikdo není). S dětmi mluvíme otevřeně o všem, vědí i o rizicích na internetu, ale je jasné, že nějaká svoje tajemství mají. Nechci dětem nedůvěřovat, potřebovala bych spíš nějaké doporučení pro sebe, jak zůstat „klidná". Díky.
Odpověď: Chápu. Berte to tak, že když dítě bude chtít něco vyvést, cestu si vždycky najde. Důvěřovat je nejlepší možná cesta. S dětmi mluvte, zajímejte se o ně, říkejte jim své názory a zajímejte se o jejich. Staršího můžete poprosit, respektive dohodnout si pravidla, jak bude s mobilem nakládat a za jakých okolností ho bude půjčovat nejmladší. Víc udělat nemůžete, věřit dětem je nejlepší volba, pokud se zklamete, pak to řešte.
Otázka: Synovi je 14 a poslední dobou by nejraději pořád seděl u počítačových her. Předtím ho počítač tak nezajímal. Teď když je u počítače, vůbec nevnímá, že na něj mluvím. Kromě počítače chodí dvakrát týdně na judo, ale jiné zájmy nemá. Zkoušeli jsme nastavit nějaká pravidla pro hraní, ale moc to nikam nevede, protože když nejsme doma, tak nikdo neví, kolik času u počítače tráví. Syn navíc tvrdí, že na některé hry hodina prostě nestačí, že pak nemá cenu ani s nimi začínat. A vyslýchat ho pořád nemá cenu, navíc nemusí říkat pravdu. Může jít o závislost? Proč ho teď počítač tak zajímá, když donedávna o něj neměl zájem skoro vůbec?
Odpověď: Důvodů může být celá řada. Zeptejte se ho na to, zajímejte se, co se v jeho životě změnilo. Někdy jde o vliv kamarádů, někdy o přechodné období experimentování, někdy o únik od problémů, jindy prostě jen o objevení nové zábavy. Opět platí, že důležité je věnovat synovi pozornosti, komunikovat s ním a dát mu prostor, aby byl otevřený. O závislost jít může, ale z uvedených informací to nelze posoudit.
