Vztah mezi teorií mysli a agresivním chováním v předškolním období. Moderující vliv prosociálního chování

Tato práce si kladla za cíl na základě výzkumu Renoufové a kolektivu (2009) ověřit vztah mezi úrovní teorie mysli a tendencí k agresivnímu chování a to s ohledem na dělení na nepřímé agresivní chování, proaktivní fyzické agresivní chování a reaktivní fyzické agresivní chování, jelikož se dalo předpokládat, že vztahy budou v závislosti na tomto dělení odlišné. Též tato práce brala v potaz námitky Caravitové, Blasiové, Salnivalliové (2010) o možném ovlivnění tohoto vztahu jinými osobnostními nebo sociálními faktory. Na základě inspirace výzkumem Renoufové a kolektivu (2009) tato práce ověřovala možný vliv tendence k prosociálnímu chování na vztah mezi úrovní teorie mysli a tendencí k agresivnímu chování. Na základě teoretické části byly vyvozeny tři předpoklady: 1. Vyšší úroveň teorie mysli vede k větší tendenci k nepřímému agresivnímu chování, ale pouze v případě menší tendence k prosociálnímu chování. 2. Vyšší úroveň teorie mysli vede k větší tendenci k proaktivnímu fyzickému agresivnímu chování, ale pouze v případě menší tendence k prosociálnímu chování. 3. Nižší úroveň teorie mysli vede k větší tendenci k reaktivnímu fyzickému agresivnímu chování, ale pouze v případě menší tendence k prosociálnímu chování. Předpoklady byly ověřeny na vzorku 4letých a 5letých dětí. Děti byly testovány testem Lentilky a testem Sally a Anne. Tendence k agresivnímu a prosociálnímu chování byla zjišťována dotazníkovou metodou určenou pro učitele. Tyto předpoklady tato práce nepotvrdila. Ve výzkumu se ukázalo, že úroveň teorie mysli predikovala pozitivně tendenci k nepřímému agresivnímu chování. Dále úroveň teorie mysli predikovala pozitivně tendenci k proaktivnímu fyzickému agresivnímu chování (u chlapců). Dále úroveň teorie mysli predikovala negativně tendenci k reaktivnímu fyzickému agresivnímu chování (u chlapců).

Oponent práce Lenka Lacinová.