Vznik falešných vzpomínek u dětí školního věku jako důsledek misinformace

Lidská paměť není tak příliš přesná a spolehlivá, naopak je docela snadno zmanipulovatelná. Stačí i nenápadný podnět z okolí, například zaslechnutí nové informace, která utkví v paměti a přepíše nebo se naváže na původní vzpomínky. Takto může dojít jak ke zkreslení původních vzpomínek, tak i k vytvoření zcela nových. Protože děti jsou sugestibilnější než dospělí, můžou být jejich vzpomínky a svědectví považovány za méně věrohodné. To ovšem záleží také na tom, jaký typ otázek je použit k jejich vybavení. V tomto experimentu byl zkoumán vliv zkreslujících informací na původní vzpomínku u vzorku 107 dětí školního věku. Během misinformační procedury byla u 45,7% dětí vytvořena vzpomínka na něco, co nemohly vidět, skrze pokládání sugestivních otázek. Rozdíl v chybování u otázky na kritickou položku mezi kontrolní a experimentální skupinou byl více jak 20%. Ke všem otázkám byla zařazena také škála jistoty, aby se předešlo hádání odpovědí. Ukázalo se, že děti od 7 do 10 let si sice jsou schopny zapamatovat přesné informace, ale při pokládání sugestivních dotazů v osobním rozhovoru se jejich paměť přizpůsobí novým podnětům a stává se nepřesnou.

Vedoucí práce Lenka Lacinová.