Utváření vztahu mezi rodiči a předčasně narozenými dětmi

Cílem této práce je reprezentovat problém utváření vztahu mezi rodiči a jejich předčasně narozenými dětmi. V teoretické části se zaměřuje na to, jaké mají rodiče a jejich děti po předčasném porodu podmínky pro vytváření vzájemného vztahu, čemu jsou vystaveni a na co musí reagovat. Zaměřuje se na faktory, které mohou mít na utváření vztahu k dítěti vliv. Rovněž předkládá, jak s rodiči předčasně narozených dětí a jejich dětmi pracují v zahraničí a co bylo výzkumně prokázáno jako prospěšné. V empirické části se pak snaží přiblížit, jaká je zkušenost konkrétních rodičů předčasně narozených dětí s utvářením vztahu k těmto dětem. Kvalitativní výzkumná studie byla zaměřena na rodiče, kterým se dítě narodilo předčasně, a to před 38. týdnem těhotenství, bez ohledu na pořadí narozeného dítěte. Dalším kritériem pro výběr respondentů byla horní hranice jednoho roku (korigovaného) věku dítěte a také to, aby rodiče žili s dítětem ve společné domácnosti. Studie se zúčastnily 4 ženy a 2 muži ve věku 27-32 let. Děti se narodily v rozmezí 30. až 33+6 t.t. Data získaná polostrukturovanými rozhovory byla zpracována pomocí zakotvené teorie. Ve výsledkové části lze nalézt naznačení modelu vytváření vztahu k dítěti v kontextu předčasného porodu a analytický vztah, který dává do souvislostí identifikované kategorie. Ve studii se ukazuje, že jestliže se rodiči předčasně narozeného dítěte nedostane vnější opory a nedaří se mu naplňovat jeho potřeby, projevuje se to negativně na jeho psychice a schopnosti a možnosti pečovat o dítě, což má negativní dopad na vytváření vztahu k němu.

Oponent práce Lenka Lacinová.