Stres matky během těhotenství jako antecedent behaviorálních potíží v dětství

Práce si klade za cíl zjistit, zda existuje průkazný vztah mezi působením stresu během prenatálního vývoje a behaviorálními potížemi v průběhu dětství, konkrétně v období mladšího školního věku. Stres je měřen pomocí škály životních událostí, které se mohly stát v průběhu druhé poloviny těhotenství sledovaných matek. Druhá polovina těhotenství byla záměrně zvolena kvůli prudkému vývoji mozku plodu. Potíže jejich potomků jsou sledovány ve dvou časových obdobích, a to v sedmi a v jedenácti letech věku dítěte. V jedenácti letech jsou děti navíc hodnoceny i jejich učitelem. Dětské projevy obtíží v chování jsou zachyceny pomocí dotazníku SDQ (Strengths and Difficulties Questionnaire), jehož autorem je R. Goodman. Tento dotazník je rozdělen na několik škál, jež mohou být hodnoceny každá zvlášť nebo v celkovém součtu. Fakticky jsou sledovány emoční symptomy, hyperaktivita a nesoustředěnost, problémy v chování a potíže ve vrstevnických vztazích a jejich celkové skóre. Veškerá data jsou získána z mezinárodního projektu ELSPAC (Evropská longitudinální studie těhotenství a dětství), sledovaný soubor je tudíž natolik velký, aby mohly být zjištěné závěry dostatečně validní. Z výsledků je patrné, že matkou prožitý stres v těhotenství je pozitivně asociován s behaviorálními potížemi v mladším školním věku, i když korelace u většiny sledovaných oblastí jsou spíše nižší. Prenatální stres lze tedy považovat za jeden z antecedentů behaviorálních potíží v dětství.

Oponent práce Lenka Lacinová.