Rodičovský konflikt a jeho percepce dítětem: souvislosti s pozicí dítěte ve skupině vrstevníků

Práce se věnuje rodičovskému konfliktu a jeho vlivu na sociální pozici dítěte ve třídě. V teoretické části jsou nejprve představeny hlavní teorie přenosu vlivu rodičovského konfliktu na dítě, kterými jsou teorie rodinného systému a teorie sociálního učení. Dále jsou popsány faktory určující odezvu dítěte na rodičovský konflikt a to pomocí kognitivně-kontextuálního rámce, teorie modelu emoční jistoty a specifického emočního modelu. Další část se věnuje vlivu rodičovského konfliktu na vztahy dítěte s vrstevníky. Tento vliv je popsán pomocí modelů přímého a nepřímého efektu. V další části je popsán školní věk a jeho specifika pro vytváření vztahů s vrstevníky a také je popsána školní třída, jako prostředí, ve kterém dochází k sociální interakci. Ve výzkumné části byla pro zjištění rodičovského konfliktu použita škála dětské percepce konfliktu mezi rodiči CPIC (children’s perception of interparental conflict scale) a pro zjištění sociální pozice dítěte mezi spolužáky byla použita Hrabalova metoda sociometricko-ratingového dotazování SORAD. Dále byl a také použita dotazníková metoda na zjištění míry agresivity dítěte vůči spolužákům a také na zjištění míry projeveného prosociálního chování vůči spolužákům. Výzkum byl prováděn na dětech mladšího školního věku, konkrétně na žácích navštěvujících pátou třídu. V empirické části byl pomocí korelace zjištěn středně těsný vztah mezi vlivem a oblibou dítěte ve třídě a zažívaným rodičovským konfliktem. Nejtěsnější vztah byl u vlivu i obliby žáka nalezen s vlastnostmi rodičovského konfliktu, což neodpovídalo původní hypotéze. Bylo také prokázáno, že útočnost dítěte i jeho pomáhající chování mají velmi těsný vztah s mírou vlivu a obliby. Byl také prokázán vztah mezi útočností dítěte a tím, jestli doma zažívá rodičovský konflikt. Podobný vztah byl nalezen i u pomáhajícího chování. Výsledky studie jsou popsány v kontextu dosavadních poznatků na téma rodičovského konfliktu. Na závěr jsou zmíněny limity výzkumu.

Vedoucí práce Lenka Lacinová.