Rekonstituované rodiny a jejich postoje k partnerství (výsledky srovnávací studie)

Rodiny se z historické perspektivy vyvíjejí. Od tradičního modelu založeného zejména na křesťanských hodnotách a zvyklostech se postupně prosadil koncept založený na mezilidských vztazích a uspokojování individuálních potřeb. Od poloviny 20. století lze v západních společnostech vysledovat několik trendů z oblasti života rodiny. Jednak jde o pokles počtu dětí v rodině, zvyšující se počet dětí narozených mimo manželství a vyšší rozvodovost. Alternativou k rodinnému svazku, dříve neoddiskutovatelně postaveném na manželství, se stává tzv. faktické manželství, tedy soužití dvou osob bez uzavření sňatku. Výjimkou není ani rodina stojící na péči jednoho rodiče, samoživitele. Přestože si rodina na hodnotových žebříčcích drží stále velmi vysokou pozici, je třeba v současném pojetí akceptovat i její rozmanité formy, ve kterých žije stále více osob a jejichž přijetí ze strany veřejnosti, často i v důsledku vlastní zkušenosti, stále roste. Mezi nové rodinné formy, které se v posledních letech výrazně prosazují, patří i tzv. rekonstituované rodiny.3