Péče o ohrožené děti v České republice – Dvacet pět let po revoluci

Řada zahraničních i českých výzkumů již od šedesátých let opakovaně poukazuje na negativní dopady ústavní péče na vývoj dětí. Na základě těchto výzkumů provedlo velké množství evropských zemí transformaci systému péče o ohrožené děti – deinstitucionalizaci péče – tedy odklon od ústavní péče ve prospěch náhradní rodinné péče a poskytování podpory ohroženým rodinám, aby děti nemusely být z rodin vůbec odebírány. Transformace systému péče o ohrožené děti neznamená zrušení všech pobytových zařízení. V komplexní síti služeb pro děti a jejich rodiny, má tento druh péče své místo, například u dětí s velmi závažným zdravotním postižením, rizikovými druhy chování či ve službách pro mladé dospělé. Tyto služby by však měly být integrovány v běžné komunitě a svým charakterem a velikostí by se měly přiblížit rodinnému
prostředí (kapacita zařízení by tak měla být maximálně 6-8 dětí).