Partnerské dráhy prvorodiček bez koresidenčního partnera

Diplomová práce se věnuje osamělým matkám, které v době porodu prvního dítěte nežily v koresidenčním partnerství. Jejím východiskem se stává narůstání mimomanželské plodnosti, na které se podílejí nejen kohabitující páry, ale také osamělé ženy bez partnera, jejichž počty stále rostou. V práci je nastíněn vývoj mimomanželské plodnosti a je upozorněno na plodnost mimopartnerskou. Jsou identifikovány změny v české společnosti spojené s porevolučním vývojem po roce 1989 a popsány postoje české populace, které se týkají alternativních rodinných forem. Dále práce upozorňuje na rozdíl mezi dobrovolně a nedobrovolně svobodnými matkami a ve své teoretické části srovnává situace osamělých matek, kohabitujících párů a párů sezdaných s ohledem na vývoj dítěte, které se v rodině nachází. V práci dochází díky datům z Generations and Gender Survey (2005) ke sledování přechodu z osamělého mateřství do koresidenčního partnerství do dvaceti let od narození dítěte mezi třemi kohortami prvorodiček (<1970, 1970-1989 a >1989) s ohledem na vzdělání, věk při porodu a dobu uplynulou od narození dítěte. Využívána je metoda analýzy přežití, dále pak Kaplan-Meierovy odhady a logistická regrese. Výsledky naznačují, že ženy z pozdějších kohort prvorodiček (1970-1989 a >1989) vstupují častěji do koresidenčního partnerství, nejvyšší šance mají mladší prvorodičky, vzdělání nemá na sledovanou tranzici (bez zohlednění interakcí) vliv a s uplynulými roky od porodu se šance žen na vstup do koresidenčního partnerství zvyšuje.