Konflikt mezi rodiči a sebeobviňování dítěte

Práce je zaměřena na jednu z dimenzí vnímání rodičovského konfliktu, a to na pocity sebeobviňování dítěte za vznik hádek v období střední adolescence. Věnuji se hledání souvislostí mezi tendencí k obviňování se za konflikt a dětskými problémy internalizovaného a externalizovaného typu. Zjišťuji také souvislosti mezi sebeobviňováním dítěte a vztahy s vrstevníky. V teoretické části se nejprve zabývám konfliktem rodičů a jeho percepcí dítětem a představuji teorie vnímání rodičovského konfliktu, kterými jsou kognitivně- kontextuální rámec a teorie emoční jistoty. Dále se zaměřuji na sebeobviňování jako na faktor mající efekt na vztah mezi rodičovským konfliktem a problémy s adaptací dítěte. Pozornost je věnována také tendencím k sebeobviňování v souvislosti s charakteristikami dítěte. Nakonec se zabývám vzájemným vztahem konfliktu rodičů a sebeobviňování a jeho spojitostí se vztahy s vrstevníky, s dětskými problémy internalizovaného typu, jako je zvýšená míra neuroticismu a problémy externalizovaného typu, jako je školní neúspěšnost. Ve výzkumu byla použita metoda CPIC (Škála dětské percepce konfliktu mezi rodiči), Dotazník citové vazby s vrstevníky, Dotazník NEO-FFI (škála Neuroticismus) a Dotazník rizikového chování (škála Rizikové chování ve vztahu ke škole). V korelační studii byla nejvýznamnější souvislost zjištěna mezi sebeobviňováním a některými aspekty vztahu s vrstevníky a také mezi sebeobviňováním a neuroticismem. Statisticky významný byl také vztah mezi sebeobviňováním a školní neúspěšností. Na závěr zmiňuji limity výzkumu.

Vedoucí práce Lenka Lacinová.