Investice do dětí – Proč přesunout finanční prostředky vynakládané na ústavní péči do podpory rodin a komunit

V roce 2018 žilo v České republice v ústavech přibližně 8 000 dětí. Méně než jedno procento byli sirotci. Přes 80 let výzkumu v mnoha zemích včetně průkopnických studií z České republiky ukázalo, že život v ústavní péči může dětem způsobit významnou újmu, která může mít dopad na jejich tělesný, emoční a kognitivní rozvoj i celý budoucí život. Děti jsou často umísťovány do ústavů z důvodu chudoby, obtíží v oblasti bydlení a absence odpovídajícího bydlení a nedostatečné rodičovské kapacity, která s chudobou a neadekvátním bydlením úzce souvisí, protože dochází ke ztížení možnosti rodičů naplňovat potřeby dětí. Adekvátní podpora rodiny v komunitě však může tyto problémy řešit a rozdělení rodin často zabránit. Mezinárodní normy a úmluvy, včetně Úmluvy o právech dítěte, uznávají, že pobyt v ústavní péči zpravidla není v nejlepším zájmu dětí a jsou jím porušována jejich lidská práva, zejména právo na rodinný život. Jako výraz uznání újmy, kterou způsobuje ústavní péče, zakázala Evropská unie využívání evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) na údržbu, rekonstrukci či výstavbu ústavních zařízení.