Cochemský model v aplikační praxi českých soudů

Cochemský model v aplikační praxi českých soudů Abstrakt Předložená diplomová práce s názvem "Cochemský model v aplikační praxi českých soudů" se zabývá hlavními principy modelu cochem, jenž je založený na spolupráci profesí zainteresovaných na rozvodovém řízení, a který se nyní postupně zavádí u některých českých soudů. Cílem práce je zjištění výsledků prvních aplikačních pokusů, na základě kterých by bylo možné určit možnosti rozsáhlejšího uplatnění představovaného modelu v rámci českých opatrovnických řízení. Druhotným cílem diplomové práce je komplexní zpracování tématu z hlediska hmotněprávní a procesněprávní historie a dále objasnění současné legislativní situace včetně zamyšlení de lege ferenda. Diplomová práce v první kapitole seznamuje čtenáře se vznikem Cochemského modelu a představuje jeho původní aplikaci v Německu. Ve druhé kapitole se práce zaměřuje na význam aplikace prezentovaného modelu a jeho přínosy pro účastníky řízení. V rámci kapitoly jsou také uvedeny možnosti aplikace rozdílného hmotněprávního základu rodičovské odpovědnosti v rámci německé a české úpravy. Třetí kapitola se věnuje čtyřem základním pravidlům, na kterých je cochemský model postavený. Závěr třetí kapitoly je zaměřen na rozbor významu institutu tzv. ,,dobra dítěte“, které je rozhodujícím kritériem v opatrovnických řízeních. Vzhledem k tomu, že považuji tento model za vhodné řešení aktuálních problémů opatrovnických řízení, uvádím v rámci čtvrté kapitoly nejen výhody Cochemského modelu, ale také jeho případné nevýhody, se kterými je třeba výhledově pracovat a pokusit se takovým nevýhodám v praxi vyvarovat. Pátá kapitola zobrazuje první pokusy o aplikaci principů daného modelu v praxi českých soudů, na což navazuje šestá kapitola vymezující cíle této aplikace. V sedmé kapitole se věnuji postavení všech zainteresovaných institucí a jejich kompetencím v rámci opatrovnického řízení. Závěrem shrnuji celý proces kooperace, jehož výsledkem je soudem vyhlášené rozhodnutí. Osmá kapitola má za cíl představit výsledky uplatnění tohoto alternativního přístupu řešení rodičovských konfliktů v Německu a následně i v Česku. Celá práce je postavena na komparativní metodě a na možnostech aplikace německého modelu v české soudní praxi; širší mezinárodní komparaci se samostatně věnuje sedmá kapitola. Poslední kapitola uzavírá práci shrnutím legislativních změn, které by mohly vést k hlubšímu rozšíření aplikace principů interdisciplinární spolupráce.