Učení a inteligence

Datum publikace: 02. 02. 2017
Periodikum:
lidskezdravi.cz
Testy inteligence jsou dostupné na mnoha internetových stránkách a o talentovaných dětech se v poslední době píše víc než dost. Jak ale inteligenci definovat a lze ji opravdu správně změřit?

Co dokazuje, že někdo je vysoce inteligentní: dobré výsledky u zkoušek, vysoké postavení v zaměstnání, schopnost malovat hezké obrázky? Každý z nás dosáhne jistého stupně inteligence, ale jak ji můžeme definovat a jak ji můžeme měřit?

Všichni zhruba víme, co inteligence je, ale neumíme ji přesně popsat či definovat. Ještě obtížnější je inteligenci měřit. Dokonce ani psychologové se nemohou shodnout na tom, jak se má inteligence měřit, ač se o to léta pokoušejí. Někteří považují inteligenci za „schopnost učit se“. Jim ji nazývají „schopností přizpůsobit se adekvátně prostředí“ a ještě jiní ji považují za „všeobecnou tendenci směrem k úspěchu“. Žádná z těchto teorií není zcela výstižná, ale žádná není ani úplně špatná.

Termín inteligence je odvozen z latinského výrazu „inter“, tj. mezi, a „leger“, tj. vybrat. V klasickém světě byla inteligence považována za abstraktní vlastnost běžnou a typickou (příznačnou) pro intelektuální procesy – jako je vnímání, pamatování, představivost, obrazotvornost a logické uvažování. Herbert Spencer, radikální anglický filozof devatenáctého století, jako jeden z prvních vnesl do inteligence i aspekt biologický. Tvrdil, že inteligence je vrozená a dědičná schopnost. Zájem o vývoj (jeho myšlenky na toto téma byly veřejně publikovány ještě před Darwinem) ho přivedl k tomu, že zdůrazňoval behaviorální hlediska inteligence, čímž myslel způsoby, jak se inteligentnější tvorové (včetně člověka) přizpůsobili svými činnostmi neustále se měnícímu životnímu prostředí a stále složitějším podmínkám.

Nikdy nelze pevně a neměnně určit inteligenční hodnotu, aniž by nebyla ovlivněna způsobem, jakým je člověk testován. Konvenční testy inteligence jsou také podle názoru mnohých psychologů nabity spíš úkoly směřujícími více k vykrystalizované než proměnlivé inteligenci a jsou až příliš zaměřeny na abstraktní myšlení. Ačkoli jsou tedy velmi užitečné při hodnocení schopností dítěte pro akademickou práci, jsou zcela bez užitku při měření vytrvalosti a tvořivosti – což jsou dvě velice důležitá hlediska pro jiné typy činností.

Celý článek najdete na: https://web.archive.org/web/20160821004649/http://www.lidskezdravi.cz/deti/uceni-a-inteligence/.

Studující dívka