Nápor na systém péče o duševní zdraví poroste. Pandemie nám ale dává i příležitost věnovat problematice větší pozornost
„Nástup dopadu pandemie na duševní zdraví nebude tak akutní, jako je nástup nároků na zdravotní péči u vzplanutí infekce. Peaky tedy nebudou takové, že by se nám najednou za měsíc, dva zahltily psychiatrické nemocnice a ambulance, ale bude intenzivní a houževnatý. Ve středně a hlavně dlouhodobé perspektivě je tak nutno počítat s větším vysycením systému a nastavit ho na to. Je nevyhnutelné, že duševních poruch bude narůstat a to, co se v prevalenci navýší, zůstane dlouho navýšeno. Bude tu tedy nárůst, ale rozložený v čase, a my tak ještě máme prostor s tím něco dělat. To je úkol pro organizátory péče,“ uvádí ředitel Národního ústavu duševního zdraví profesor Cyril Höschl.
Po konci lockdownu lze přitom také očekávat, že na celospolečenské úrovni dojde k „depresi z odbřemenění“. Ta je u člověka způsobena tím, že stresové hormony působí do určité míry antidepresivně, ale ve chvíli, kdy stres pomine, se spustí deprese.
Už v počátcích epidemie jsme proto v Česku přistoupili k některým preventivním krokům, například k vytvoření linky zaměřené na první pomoc při psychických obtížích při lince 1221, na kterou v první vlně zavolalo šest stovek lidí. Při Radě vlády pro duševní zdraví pak byla v květnu loňského roku zřízena pracovní skupina, která se situaci zaviněné pandemií věnuje. V listopadu, kdy vrcholila druhá vlna a bylo jasné, že dosavadní opatření nestačí, na doporučení rady vláda přijala soubor úkolů, které by měly pomoci duševní zdraví národa podpořit.
Celý článek najdete zde: https://www.zdravotnickydenik.cz/2021/03/napor-na-system-pece-o-dusevni-zdravi-poroste-pandemie-nam-ale-dava-i-prilezitost-venovat-problematice-vetsi-pozornost/
