Canisterapie - polohování, Ústav sociální péče v Háji u Duchcova, 14.2.2012

Jedna z technik -- polohování - v canisterapii znamená „přiložení" psa k pokud možno odhaleným částem těla, které chceme stimulovat, uvolnit, aby si je pacient uvědomil. Pes má fyziologickou tělesnou teplotu oproti člověku o cca 1,5--2 stupně Celsia vyšší. Dochází k prohřátí a hlubokému prožitku v místech kontaktu se psem. Jde o to, že pokud se postižený nemůže hýbat, musíme jím pohybovat my, abychom zabránili vzniku proleženin, blokaci a procvičili svaly. Pes v polohování nahrazuje polštáře, které pacienta podpírají, díky své teplotě na na něj působí velmi příjemně a díky dýchání psa se většinou zklidní i dech postiženého. Při polohování dochází k velkým zlepšením, největší výsledky jsou vidět u lidí trpících svalovými křečemi (spasticita) nebo třesem. Navíc například při hlazení srsti, zvedání uší, chytání ocasu či tlapek je procvičována i jemná motorika.

Délka videozáznamu: 00:06:01.

Problematikou canisterapie a zvířat v rodině obecně se na portále Šance Dětem zabývají články:

- od Barbory Sedlářové s názvem "Pes - terapeut, který je s vámi 24 hodin denně"

- od Aleny Hechtové s názvem "Táto, mámo, já chci zvíře".