Ženy přicházejí o dostupnou poporodní péči. Porodní asistentky upozorňují na nerovné podmínky ze strany VZP a vyzývají k nápravě
Od ledna 2026 mají ženy nově nárok na automatickou indikaci návštěvy porodní asistentky v šestinedělí hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Přesto se podle profesních organizací značná část žen ke službě stále nedostane. Průzkum z prvního čtvrtletí roku 2026 ukázal, že třetině žen, které měly o poporodní návštěvu zájem, se tuto péči nepodařilo využít vůbec.
Problém podle organizací zhoršuje současná smluvní politika VZP vůči samostatným porodním asistentkám. Zatímco porodnice mohou vykazovat dopravu zdravotnického pracovníka v okruhu až 50 kilometrů od zdravotnického zařízení bez ohledu na hranice okresů i krajů, samostatným porodním asistentkám pojišťovna stanovuje takzvaná „virtuální výjezdní místa“ v každém okrese, z nichž se vypočítává hrazená vzdálenost. To přináší nejen další administrativu, ale i nutnost pro asistentku se na virtuální místo dopravit. Přitom náklady s touto cestou spojené ji hrazeny nejsou. Skutečné náklady na cestu za ženami tak často musí hradit nebo částečně hradit samy porodní asistentky.
,,Na naši profesní organizaci se obrací nejen členky UNIPA, ale i další porodní asistentky s tím, že zdravotní pojišťovna VZP ČR podmiňuje uzavření smlouvy návštěvní služby porodní asistentky zřízením virtuálních výjezdních míst a omezuje jim tak dojezdovou vzdálenost. V případě virtuálních míst tak na ně přenáší náklady na cestovné. V některých případech jim do dodatku č. 2 ke smlouvě dokonce nařizuje vykazovat přepravu z kontaktního místa, a ne z virtuálního, pokud by tato cesta byla kratší. A opačně, v případě, že by jela porodní asistentka přímo k ženě, kde je uvedeno virtuální místo, jí cestu z velké části neuhradí,” uvádí Martina Suchardová, prezidentka UNIPA.
Organizace upozorňují, že systém virtuálních výjezdních míst je nejen administrativně komplikovaný, ale zároveň neodpovídá skutečně ujeté vzdálenosti. V některých případech vede k přenášení nákladů na porodní asistentky coby poskytovatelky péče, v jiných naopak ke zkreslení skutečných nákladů hrazených pojišťovnou.
Liga lidských práv ve svém stanovisku upozorňuje, že veřejné zdravotní pojištění nesmí bez řádného odůvodnění vytvářet nerovné podmínky mezi poskytovateli srovnatelné zdravotní péče.
„Pokud může nemocnice nebo jiný institucionální poskytovatel vykazovat dopravu v širším územním rozsahu, zatímco samostatná porodní asistentka musí část nákladů nést sama, vyvstává otázka, zda je takové rozdílné zacházení skutečně nezbytné a přiměřené. Důsledky přitom nepociťují jen porodní asistentky, ale především ženy, kterým se snižuje dostupnost hrazené péče po porodu,“ říká Anna Indra Štefanides, právnička Ligy lidských práv.
Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) je počet skutečně realizovaných poporodních návštěv výrazně nižší, než by odpovídalo počtu porodů v České republice.
V některých regionech je navíc nasmlouvána pouze jediná porodní asistentka, případně službu neposkytuje žádná nemocnice. Ženy tak často nemají možnost získat péči v době, kdy ji potřebují.
Organizace proto vyzývají VZP, aby nastavila stejné podmínky pro všechny poskytovatele návštěvní poporodní péče bez ohledu na jejich právní nebo organizační formu. Současně navrhují transparentní model úhrady dopravy založený na reálně ujeté vzdálenosti s limitem 50 kilometrů, který by odpovídal současné metodice vykazování péče a umožnil efektivnější pokrytí odlehlých oblastí.
