Proč ženy zůstávají s násilníky? Děti musí mít tátu a všude je něco
To, jak budeme žít v dospělosti, se většinou nastaví už v dětství, říkají psychologové. Ovlivní nás i věty, které jsme slyšeli jako malí. Domácí násilí je pácháno ženami na mužích, rodiči na dětech, dětmi na rodičích seniorech, nejčastěji však bývají týrány ženy svými muži, a to jak fyzicky, tak psychicky. Takové násilí je velmi vážné i proto, že mu přihlížejí děti, nebo jsou mu dokonce také vystaveny.
Mnoho psychologů, k nimž patřila i loni zesnulá Jiřina Prekopová, se domnívá, že na vážné problémy se „zadělává“ už v dětství. „Jestliže dívka vidí, jak maminka jedná s tátou, jaký rovnocenný vztah mají, je daleko menší šance, že jednou na sebe nechá vztáhnout ruku svým partnerem,“ tvrdila doktorka Prekopová. Upozorňovala, že pro oběť, násilníka i jejich okolí bývá někdy obtížné násilí rozeznat. „Měla jsem případ, kdy muž dal manželce pár facek. Domácí násilí jak vyšité, viďte? Teprve pak se ale ukázalo, že žena celá léta nepustila muže ke slovu, ubíjela ho řečmi a hodnoceními, pořád vůči němu něco měla, a tak se mu jednou vzbouřil adrenalin a uhodil ji. Nebylo to správné, ale on už nevěděl kudy kam.“
Jiřina Prekopová se zmínila i o větách, které můžou stát za budoucím domácím násilím na ženách nebo za nevyváženým vztahem mezi partnery. Maminky a babičky, ale i tátové nebo dědové je nemusejí dívkám říkat přímo, úplně stačí, když je holčičky slyší kolem sebe, třeba když se máma baví s kamarádkou. Tyhle věty také částečně odpovídají na otázku, proč ženy zůstávají s násilníky. Některé se zmátoří ve chvíli, kdy muž vztáhne ruku na jejich dítě, jiné ale po dlouhá léta přihlížejí zneužívání dcer, chrání násilníka a stále ho milují. Jaké mýty dělají ženám peklo ze života?
Buď ráda, že někoho máš ...
Podceňování dívek začíná většinou už v dětství. Na balet nemůžeš chodit, i když bys chtěla, nemáš na něj talent. Aspoň ho zkusit? To by byl ztracený čas! Hlásit se na vysněnou školu? Radši se budeme chovat rozumně a ani to nezkusíme. Vezmeme rozum do hrsti, snění nemá význam, holub na střeše není k ničemu… I dnes se rodina často vyjadřuje k partnerům dcer a vnuček. Tenhle je vhodný, tamten ještě vhodnější, ale na támhletoho nemáš, ten míří výš, než jsi ty. Když pak mladé ženě zkrachuje delší vztah nebo i několik dalších, většinou neslyší: „Jednou to vyjde, jsi i tak dobrá.“ „Je bohužel zařazena mezi ty chudinky, které prostě nemají štěstí na chlapy, a tak by měly být rády, že s nimi vůbec někdo je,“ říkávala Jiřina Prekopová.
V každé rodině je něco ...
Když se přijde dcera svěřit mámě s tím, že se ve vztahu trápí, někdy je nad jejím problémem jen mávnuto rukou: „Ukaž mi manželství, kde se lidi nehádají! V každé rodině něco je, nikde to není, holka, ideální.“ Tyhle původně chlácholící věty, které měly mladou paní uklidnit, ovšem můžou v případě, že má vedle sebe zatím třeba skrytého násilníka, udělat velké zlo. Žena si začne myslet: „Nemá cenu něco řešit, takhle to asi funguje úplně všude.“ Jsou známé i případy, kdy se dcera přijde mámě svěřit s tím, že ji partner uhodil, a maminka v obavách, aby dceři nekrachl vztah, řekne: „Ani tvůj táta nebyl svatoušek a podívej, už jsme spolu skoro čtyřicet let.“ Rady, co vše musí žena překousnout, se jí zaseknou do hlavy a jsou pak jedním z důvodů, proč zůstane s násilníkem. Velice se podceňuje psychické násilí: „Co bys chtěla, vždyť tě přece nebije! Pořád ti říká, že jsi blbá a že si ho nezasloužíš? No, tak se nad sebou zamysli, možná že tvůj muž má pravdu!
Celý článek najdete zde: https://www.idnes.cz/onadnes/vztahy/domaci-nasili-proc-zeny-zustavaji-s-nasilniky.A210109_095505_ona-vztahy_drdv?
