Proč nás bolí hluk

Sluch měl původně pro naše prapředky úplně jinou funkci, než má dnes – jeho úkolem bylo varovat před blížícím se nebezpečím. Když sluchové ústrojí zaznamenalo hluk, spustila se stresová reakce, tedy příprava na boj nebo útěk. Proto v nás hluk (tedy zvuk, který má rušivý nebo obtěžující charakter) dodnes vyvolává stres.

Naopak klidnější a tišší atmosféra (kolem 30 dB) přispívá k vy tvoření přátelského prostředí, lidé instinktivně hovoří tišeji a snižuje se i jejich pocit únavy. Mezi zvuky, které nás uklidňují a navozují pocit bezpečí, patří především zvuk tekoucí vody – šumění moře, bublání potoka, bubnování deště na střechu… Proto se nám při těchto zvucích tak dobře relaxuje nebo usíná. Dlouhodobé působení hluku lidský organismus prokazatelně poškozuje. Kromě negativního dopadu na psychiku se zvyšuje riziko onemocnění srdce a cév, hrozí poškození sluchového aparátu, snižuje se imunita, objevují se bolesti hlavy. Hluk se také může podílet na zhoršení příznaků duševních chorob nebo dokonce urychlit jejich rozvoj.

Psycholožka Adéla Vojtíková-Jílková z pražského Terapeutického centra Temenos zase upozorňuje na následky hlučného prostředí na chování a vzdělávání dětí. Mimochodem – hladina hluku v místnostech, kde se pohybuje větší množství dětí, může podle odborníků někdy dosahovat až hlasitosti jedoucího traktoru. Nejintenzivnější prý bývá ve školních jídelnách. Psycholožka upozorňuje, že psychosociální studie dávají hluk do souvislosti s omezenou schopností empatie, bezohledností, s neochotou poskytnout pomoc druhým, spolupracovat.

„Například ze závěrů výzkumu, který se zabýval vlivem hluku na výuku žáků na základních školách, vyplynuly tyto závěry: Hlučné prostředí může vést ke změnám v chování dítěte, které se mohou projevovat zvýšenou agresivitou, podrážděností nebo psychomotorickými poruchami. Ty ve svých důsledcích mohou negativně ovlivnit společenské klima ve škole i mimoni a vyústit v hádky a rvačky mezi žáky," říká.

V důsledku hluku prý navíc dochází k neúplnému porozumění řeči u dětí, ztěžuje se proces osvojení řeči a výuka čtení a cizích jazyků. Zvláště citlivé jsou děti s poruchami sluchu, potížemi s učením a děti, pro které není vyučovací jazyk jejich mateřským jazykem.

Celé znění článku naleznete v dnešním tištěném vydání deníku MF Dnes, v příloze Rodina.