„Na rodinu čeká v ústavní péči sedm tisíc dětí,“ říká psycholožka Ria Černá

Kolik je v Česku náhradních rodin a kolik by jich bylo potřeba?

V ČR je nyní asi 15 130 náhradních (pěstounských či poručenských) rodin. Zároveň asi 7 000 dětí stále čeká v ústavní péči na vyřešení své situace a možný návrat do své rodiny či umístění do nové náhradní rodiny.

Asi je rozdíl v tom, kdy se dítě do dětského domova dostane. Je horší, když je tam od co nejútlejšího věku? Nebo ho více poznamená, když se do ústavu dostane v pozdějším věku?

Z vědeckých poznatků o vývoji mozku dítěte víme, že je jednoznačně horší, když se dítě dostane mimo rodinu v útlém věku. Mozek dítěte a schopnost dítěte navazovat blízké vztahy se nejvíce vyvíjí prvních 5 let života. Proto se uvádí, že i tehdy se tvoří základy osobnosti člověka. Proto je pobyt v kojeneckých ústavech pro dítě tak devastující, byť se sestřičky snaží o děti starat co nejlépe, ale mámy to prostě nejsou. Stane-li se, že dítě musí do dětského domova třeba v 10 letech a předtím prožilo dobrý čas se svými rodiči, má spoustu strategií, jak změnu a novou situaci zvládnout, i když je to pro něj samozřejmě také velmi těžké.

Co by mohlo přimět rodiny, aby se zapojily do systému náhradní péče?

Osvěta, že se právě ony pěstounskou rodinou mohou stát. Laická veřejnost stále vnímá pěstounství jako něco vzdáleného, trochu zvláštního. V zahraničí veřejnost k pěstounům spíše vzhlíží, mají respekt, že se starají o dítě, které to potřebuje – s láskou a porozuměním. I média mohou pomoci v šíření této myšlenky. Pak osloví více lidí a na odbornících dál bude dobře náhradní rodiče pro dítě vybírat a připravovat. Protože to je zásadní podmínka.

Neodrazuje zájemce o pěstounství na přechodnou dobu fakt, že si na dítě zvyknou a budou mít problém jej vrátit rodičům nebo dát adoptivním rodičům?

Zájemci o přechodnou pěstounskou péči s tímto musí počítat. To je jejich úkol – být dítěti tím nejbližším na takovou dobu, na jakou dítě potřebuje. Jsou v roli milujících průvodců, převozníků z rozbouřeného moře do klidných vod. Mívají radost, když vidí, že se dítěti daří a že bude mít konečně zase své nebo nové rodiče. A samozřejmě prožívají ztrátu a smutek, protože si dítě zamilovali. To k jejich roli patří. Zaslouží respekt a podporu za to, co pro děti dokážou udělat.

Celý rozhovor naleznete na: https://zena-in.cz/clanek/na-rodinu-ceka-v-ustavni-peci-sedm-tisic-deti-rika-psycholozka-ria-cerna/kategorie/rodina