MPSV chce sjednotit péči o ohrožené děti pod sebe a zakázat ústavní péči u nejmenších. Odborníci se bouří

Posilování pěstounské péče a zákaz umisťování nejmenších dětí do ústavů je téma, o němž se v posledních letech vedou dlouhé diskuse. Nyní je problematika opět aktuální v souvislosti s tím, že ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo záměr na přesun všech služeb pro ohrožené děti ze zdravotnictví a školství pouze pod MPSV s tím, že se postupně zakáže umisťování dětí ve věku do sedmi let do ústavů. Na první pohled možná tato myšlenka vypadá bohulibě, jenže odborníci varují: návrh je jednostranný, zapomíná na děti, které ze zdravotních nebo psychických důvodů nelze umístit do pěstounské péče, umožňuje vznik velkokapacitních nediferencovaných zařízení pro děti do 18 let a navíc převádí další peníze na MPSV, i když právě odsud je financování některých služeb formou dotací méně transparentní.

„Nová právní úprava povede k úplnému sjednocení podmínek výkonu ústavní výchovy u všech dětí s nařízenou ústavní výchovou do jednoho zákona v působnosti MPSV, a to bez ohledu na věk dětí a důvody umístění dítěte do ústavní výchovy,“ slibuje materiál, který vypracovalo MPSV. S tím ale nesouhlasí někteří odborníci. „Snahy ministerstva práce a sociálních věcí o sjednocení péče o ohrožené děti pod jeden rezort, tedy MPSV, případně vydání zákazu přijímat děti do ústavní péče považujeme jednoznačně za nesmyslné, bezúčelné a jdoucí proti zájmům ohrožených dětí. MPSV nepochopilo, že u těchto dětí se nejedná pouze o problematiku sociální péče, která je jeho doménou, ale že dosavadní rozdělení kompetencí mezi tři rezorty má svůj význam a účel,“ reaguje na text záměru předseda Společnosti sociální pediatrie ČLS JEP František Schneiberg.

Podívejme se nyní podrobněji na to, co záměr obsahuje. Materiál označuje současný systém za složitý, roztříštěný, rezortně rozdělený a neberoucí ohledy na komplexní potřeby dětí. „Příslušné složky systému se zaměřují na dílčí oblast v životě dítěte (zdravotní potřeby, vzdělávací potřeby atd.). Je podceňován význam stabilních vztahů dítěte k rodině a k blízkým osobám. Činnost v rámci systému je zaměřena spíše na saturaci zájmů jednotlivých segmentů systémů, které se více než na prospěch dítěte orientují na sebezáchovu. Finanční toky v systému jsou nerovnoměrně rozloženy, směřují spíše k nákladnému řešení následků, než k prevenci. Z celkového objemu 8,1 miliardy Kč ročních výdajů je více než polovina (4,2 miliardy Kč) směrována do oblasti ústavní péče, stávající orientace systému nepreferuje preventivní práci s rodinami,“ píše se v záměru.

„Materiál přináší celou řadu nepravd a úmyslných dezinformací. Rezorty MŠMT a MZ přistupují k problematice péče o ohrožené dítě komplexně, navzájem dělně spolupracují. Využívají možnosti odborných služeb obou rezortů, není pravdou, že se zaměřují jen na dílčí oblasti, naopak mají velmi dobrou provázanost,“ poukazuje vědecký sekretář Společnosti sociální pediatrie docent Lubomír Kukla. „Dětská centra, dětské domovy pro děti do tří let, ale i dětské domovy školského typu mají naprosto přesné a transparentní financování včetně statistiky. To však nelze říci o jiných institucích zabezpečujících péči o rodiny a děti v ohrožení. Jistě by bylo velmi zajímavé podívat se na financování nestátních neziskových organizací, které ´žijí´ z dotací MPSV, a jak tyto instituce mají perfektně dokladovanou činnost,“ dodává docent Kukla, podle kterého je u těchto organizací zjevná nesystémovost, přičemž není jasná ani náplň činnosti, konkrétní podíl v péči o ohrožené dítě, finanční toky ani odbornost.

Celý článek naleznete na: https://www.zdravotnickydenik.cz/2017/07/mpsv-chce-sjednotit-peci-ohrozene-deti-sebe-zakazat-ustavni-peci-u-nejmensich-odbornici-se-bouri/