Juvenilní idiopatická artritida - zánět kloubů

Datum publikace: 26. 05. 2017
Periodikum:
klinikazdravi.cz
Artritida je nemoc, kterou si většinou spojujeme ne zcela správně pouze s vyšším věkem. Objevuje se ale i u dospělých v mladším aktivním věku a jedna z jejích forem postihuje i děti do 16 let.

Juvenilní idiopatická artritida (JIA) je chronické onemocnění charakterizované zánětem kloubů. Bolest kloubu, otok a omezení rozsahu pohybu patří mezi hlavní projevy artritidy. Termín „idiopatická“ vyjadřuje, že příčiny nemoci nejsou dosud plně objasněny. Začátek projevů nemoci před dosažením věku 16 let je označen termínem „juvenilní“. Onemocnění se stává chronickým pokud jeho léčba nevede bezprostředně k plnému uzdravení, ale pouze ke zmírnění jeho projevů a laboratorních nálezů. Také to znamená, že v době stanovení diagnózy není možné předpovědět, jak dlouho bude dítě stonat. Naštěstí se jedná o poměrně vzácné onemocnění, které postihuje asi 80-90 dětí ze 100,000 za rok.

Systém obranyschopnosti (imunity) chrání člověka před vnějšími škodlivými vlivy, hlavně infekcemi choroboplodnými zárodky, jakými jsou např. bakterie, viry nebo plísně. K této činnosti je nezbytné, aby dokázal rozlišit cizorodé částice, které mají být zničeny, od tělu vlastních, které je třeba zachovat. Předpokládá se, že chronická artritida je důsledkem nesprávné odpovědi imunitního systému, který částečně ztratí schopnost odlišit vlastní od cizího a napadá součásti vlastního těla, zejména klouby. Příčiny této chybné funkce nejsou přesně známy. Z tohoto důvodu se nemoci jako JIA označují za autoimunitní, což znamená, že imunitní systém poškozuje tkáně svého vlastního nositele.

JIA není dědičná, protože se nepřenáší přímo z rodičů na děti. Předpokládá se, že některé vrozené faktory, které ještě nejsou v plné míře známy, mohou ovlivnit vnímavost jedince ke vyniku nemoci. Odborná veřejnost se shoduje na názoru, že JIA je tzv. multifaktoriálním onemocněním. To znamená, že vzniká na podkladě kombinace vrozených (genetických) dispozic a působení zevních faktorů prostření (pravděpodobně infekcí). K postižení více členů jedné rodiny může tedy dojít, ale taková situace je spíše výjimkou.

Podle lékaři používané definice se o JIA jedná tehdy, pokud artritida u pacienta mladšího 16 let trvá déle než 6 týdnů. Omezení dobou trvání je důležité k vyloučení akutní postinfekční artritidy, která je častým onemocněním, které obvykle odezní během několika týdnů.Další podmínkou je vyloučení jiných nemocí, které se mohou také projevovat kloubním postižením. Jinak řečeno, termín JIA pokrývá všechny formy přetrvávající artritidy neobjasněného původu začínající v dětství a dospívání. V rámci JIA je možno rozlišit různé podskupiny, které se liší charakterem kloubního postižení a dalšími projevy.

Léčba je podávána po dobu trvání aktivní nemoci a ve většině případů ještě řadu měsíců po dosažení úplného zklidnění (remise). Prodloužení doby podávání léků v počátku remise je založeno na zkušenosti s významným rizikem návratu nemoci po předčasném ukončení léčby. Dobu trvání JIA nelze předpovědět. Nemoc má sklon probíhat ve vlnách, střídajících zlepšení a zhoršení projevů, obvykle po dobu několika až řady let, než dojde k dlouhodobé remisi.

Celé znění článku naleznete na: https://web.archive.org/web/20210512053314/http://www.klinikazdravi.cz/Abeceda-zdravi/Juvenilni-idiopaticka-artritida-zanet-kloubu-310221

Rehabilitace