Jídlo jako nepřítel. Děti mají problémy se lžičkou i přechodem na pevnou stravu

Obzvláště se zvyšují počty dětí extrémně a velmi nezralých, narozených mezi 24.–32. týdnem, s porodní hmotností pod jeden a půl kilogramu. Část těchto dětí má zdravotní nebo vývojové komplikace. Nejčastěji se jedná o dýchací a trávicí obtíže, postižení centrální nervové soustavy, postižení očí a sluchu či komplexní příčiny ovlivňující zdravotní stav (vrozené vývojové vady či stavy po sepsích). Tyto děti mohou mít také poruchu pozornosti (ADHD), opožděný psychomotorický vývoj či mentální postižení, mozkovou obrnu či epilepsii.

Stále více předčasně narozených dětí však tyto závažné zdravotní komplikace nemá. I pokud se však dítě s nízkou porodní hmotností narodí zdravé a vyvíjí se dobře, může ho negativně ovlivňovat nutnost dlouhodobé hospitalizace na jednotce intenzivní péče. Místo toho, aby si užívalo klidu a pohodlí v maminčině lůně, je vystaveno působení umělého světla, chybí mu přirozené střídání rytmu dne a noci může být vystaveno nadměrnému hluku a intenzivním pachům zdravotnického materiálu. Podstupuje také množství bolestivých a nepříjemných diagnostických, léčebných i ošetřovatelských procedur.

Dříve se věnovalo maximum pozornosti snaze o pouhé přežití předčasně narozených dětí, nyní však převládá snaha o podstatné zlepšení kvality jejich života. Pokud chceme ovlivnit kvalitu života těchto dětí, musíme jim dopřát maximum péče a odborné pomoci týmu odborníků. Již tradičně se u nás o tyto děti kromě lékařů a sester starají fyzioterapeuti, psychologové a laktační poradkyně. Na rozdíl od jiných vyspělých států však v našich podmínkách není běžné, aby členy týmu byli i kliničtí logopedové a ergoterapeuti. Do kompetence těchto dvou profesí spadá mj. i terapeutické vedení příjmu potravy, klinický logoped se navíc specializuje i na problematiku poruch polykání.

Děti, které se narodí extrémně nezralé, nemohou hned přijímat potravu ústy. Zpočátku přijímají potravu převážně zavedením infuze a později dostávají mateřské mléko pomocí sondy, která je vedena nosem nebo ústy. Nedokáží ani samostatně dýchat, potřebují také dechovou podporu pomocí kontinuálního přetlaku nebo ventilátoru. Všechny děti narozené předčasně mají zvýšené riziko rozvoje obtíží při příjmu potravy, vzniku orálně motorických či senzorických dysfunkcí a obtíží s polykáním (dysfagie). Tyto obtíže vznikají na základě nezralosti sacího cyklu či opoždění sání sacího cyklu a nesouladu sání, polykání a dýchání.

Pokud se nezralý kojenec při příjmu potravy necítí příjemně, může si tyto pocity spojovat s příjmem potravy všeobecně. Naučí se, že orální příjem je nepříjemný a často i bolestivý. Stres či strach vznikající při příjmu potravy může aktivovat „fight or flight“ reakci, tedy reakci „boj nebo útěk“ a uvolnění stresových hormonů do krevního oběhu. Dítě se potom podle svého psychologického nastavení naučí „utíkat“ nebo „bojovat“ proti negativní zkušenosti – tedy v tomto případě proti příjmu potravy. Na tomto základě se potom mohou dále rozvíjet další averze při příjmu stravy. Tato raná zkušenost může mít dokonce dlouhodobý, často i celoživotní dopad, projevující se extrémní vybíravostí při příjmu potravy či naprostým odmítáním stravy.

Celý článek najdete na: https://www.vitalia.cz/clanky/jidlo-jako-nepritel-nedonosene-deti-maji-problemy-se-lzickou-i-prechodem-na-pevnou-stravu/

> další zprávy z médií