"Ještě, že tě mám!" Aneb o rodičích, co si z dítěte dělají terapeuta

"Ty jsi moje jediný štěstí, jsi moje všechno, co bych si teď bez tebe počal(a)? Ještě, že Tě mám!"

Možná jste to někdy někde už od nějakého rodiče slyšeli. Inu, každý se někdy může ocitnout (a také ocitne) na dně a pokud má malé děti, je ono dno najednou o to hmatatelnější. I přesto, že se tonoucí stébla chytá, by se však nikdy ale opravdu nikdy neměl chytat svých malých dětí, jinak si celý život ponesou následky. Proč?

Být na dně je normální

Lidé, kteří se ocitnou na dně, zejména když je to nečekaně a/nebo poprvé, jsou obvykle zaskočení. Tím spíše v dnešní době, kdy je jim v časopisech a na sociálních sítích předkládána zcela jiná "realita," kterou by teď přeci měli žít "úplně stejně jako ji přeci žijí všichni ostatní". Zejména jako rodiče malých dětí.

Průměrný rodič malého dítěte se totiž přeci neustále usmívá, vydělává hromadu peněz, nejméně pět hodin denně sportuje, další dvanáct se věnuje dítěti, kupuje si výlučně značkové oblečení a každý rok jezdí v novém BMW. Říkali to na Instagramu, takže je to pravda! A teď tohle - nejen, že moje BMW je staré už skoro čtyři roky, či dokonce žádné nemám, ale ještě mám problémy v manželství, nebo mě manžel(ka) dokonce opustil(a)! Ještě, že mám ty děti!

Celé znění nájdete na portalu: https://www.marianne.cz/clanek/jeste-ze-te-mam-aneb-o-rodicich-co-si-z-ditete-delaji-terapeuta

> další zprávy z médií