Děti mluví hůře než dřív, říká logopedka

Důraz na správnou výslovnost je nyní mnohem větší než dřív. Ideálně by dítě mělo zvládnout správně vyslovovat před nástupem do první třídy. Rodiče však pomoc logopeda mnohdy vyhledají až po pětileté prohlídce u pediatra, přitom někdy už může být na nápravu před nástupem do školy pozdě. V případě chybné výslovnosti jedné či dvou hlásek je odklad školní docházky zpravidla zbytečný, na rozdíl od těžších vad výslovnosti. Pokud rodič váhá, je rozhodně lepší k logopedovi zajít, a to raději dříve.

K problematice logopedie a vad výslovnosti se vyjadřovala mluvčí Rady Asociace klinických logopedů Lenka Bartáková. Své zkušenosti připojily také její kolegyně Kristina Horníková a Barbora Lichorobiec.

Změny vnímají hlavně ve dvou směrech, a to v rozšíření odborné péče a přístupu k terapii. Změna je i v přístupu k dítěti či dospělému pacientovi. V terapii se používá množství nových terapeutických metod, pomůcek a stimulačních materiálů, které k rozvíjení (osvojování) řeči či vyvozování správné výslovnosti či její nápravě velmi přispívají.

V žádném případě nedoporučují podstupovat neodbornou terapii na jiném než klinickém pracovišti, ve formě, která spočívá např. ve vyvozování hlásek formou pouhého opakování slov či říkanek bez hlubší diagnostiky. Mnohdy je totiž za „pouhou“ nepřesnou výslovností třeba lehká nerozpoznaná sluchová vada, nerozvinutý fonematický sluch, ortodontický problém, zvětšená nosní mandle, špatný způsob sání v kojeneckém věku a tím nesprávné postavení jazyka nebo další potíže, které neodborník neumí správně vyšetřit. Už jen tím, že svojí neodbornou terapií odsune problém např. o dva roky, může pacientovi ublížit. Třeba tím, že se dítěti spolužáci posmívají. To se pak nezapojí do školního kolektivu, má ze své poruchy fobii a může dostat i deprese, nezvládá správně sluchově rozlišovat hlásky a chybuje v psaní.

Jakými vadami řeči se zabývá logopedie? Jaké konkrétní poruchy výslovnosti řešíte u dětí nejčastěji?

Důležitá je diferenciální diagnostika a zhodnocení dosažené úrovně řečového projevu. Jako klinický logoped se zabývám problematikou narušené komunikační schopnosti ve všech rovinách u všech věkových kategorií. Nejrozšířenější dětskou vadou řeči je takzvaná patlavost. Jedná se o vadnou výslovnost jedné či více hlásek. Dyslalie je snadno odhalitelná, a proto často diagnostikovaná. Vadná výslovnost je však jedním z projevů jiných vývojových vad, jako je například vývojová dysfázie – specificky narušený vývoj řeči projevující se ztíženou schopností nebo neschopností naučit se verbálně komunikovat, i když podmínky pro rozvoj řeči jsou přiměřené. Děti mají obtíže v obsahové stránce řeči, jejich slovní zásoba neodpovídá věku, vadně tvoří věty nebo tvoří věty krátké s gramatickými chybami, mohou vynechávat předložky, komolí slova, nepoužívají všechny slovní druhy, mají narušené sluchové vnímání, zrakové vnímání, jemnou a hrubou motoriku, prostorovou orientaci. Dítě mluví nesrozumitelně a jeho verbální projev může být pro okolí obtížně srozumitelný. Dále jsou to obtíže s neplynulostí řeči – koktavostí, děti se získanou neurotickou nemluvností – mutismem, děti s rozštěpovou vadou a vady řeči u dětí s diagnózou PAS – poruchou autistického spektra.

Je pravda, že dětí se špatnou výslovností přibývá a je jich více oproti minulosti?

Bohužel tomu tak je a potvrzují to i statistiky.

Kde je podle vás příčina problému?

Nyní máme lepší diagnostiku, pediatři cíleně kontrolují vadu řeči a posílají děti k logopedům. Navíc důraz na správnou výslovnost je větší než dřív. Příčin je několik – v dnešní době např. přemíra podnětů (vizuálních a auditivních – dítě dlouze sleduje TV), špatný mluvní vzor, nevěnování se dítěti.

Do jakého věku by děti měly zvládat dobrou výslovnost? Tak, aby jim bylo dobře rozumět a uměly vyslovovat všechny hlásky?

V nejlepším případě by měla být u dětí výslovnost upravena před nástupem do první třídy.

Myslíte si, že odklad školní docházky je při vadě řeči na místě? Jaké problémy může mít dítě s vadou výslovnosti ve škole?

U mnohočetné vady výslovnosti odklad na místě je; pokud předškolákovi obtížně rozumí i matka, pak by v kolektivu školáků obstál jen obtížně. Chybí-li jedna nebo dvě hlásky, pak je odklad většinou zbytečný. U těžších vad výslovnosti je často narušené i sluchové (fonematické) vnímání, a to je ve škole velmi důležité pro čtení a psaní. Za rok odkladu většinou dozraje, a navíc se dá i podpořit vhodným nácvikem.

Někteří rodiče spoléhají na to, že se problém časem sám vyřeší a dítě se rozpovídá samo. Kdy je vhodné se obrátit na logopeda?

Podle řečové vady nebo poruchy, u vady výslovnosti obvykle přichází děti po pětileté preventivní prohlídce u pediatra. Pokud je ale vadná výslovnost jasná už dříve, nebo je řeč obtížně srozumitelná u mladších dětí, má smysl vyhledat logopedickou péči časněji. U těžších vad řeči jsou děti v péči třeba od narození (rozštěpové vady, dětská mozková obrna, poruchy polykání aj.). Pokud dítě delší dobu koktá nebo stírá části slov při rychlé mluvě, měl by rodič vzít dítě k vyšetření co nejdříve. Pokud rodič váhá a není si jistý, je lepší k logopedovi zajít a nechat dítě zkontrolovat. Logoped ukáže rodičům, jak s dítětem pracovat a na kontrolu je pozve třeba až za několik měsíců.

Celé znění článku naleznete na: https://www.vitalia.cz/clanky/deti-mluvi-hur-nez-driv-rika-logopedka/