Děti, které rezignovaly. Švédsko už léta obchází záhadná nemoc

Datum publikace: 02. 11. 2017
Periodikum:
idnes.cz
Jen málokdo slyšel o syndromu rezignace u dětí, který se vyskytuje jenom ve Švédsku. Proč vzniká, to lékaři zatím nevědí. Tuší jen to, že je třeba dítě zahrnout péčí, láskou a pocitem bezpečí. Zmiňovaným syndromem trpí pouze potomci přistěhovalců, hlavně ze zemí bývalého Sovětského svazu.

„Totálně pasivní, nepohyblivé, chybí tonus, uzavřené, tiché, neschopné jíst a pít, inkontinentní a nereagující na fyzický stimul nebo bolest,“ popsal syndrom rezignace lékařský časopis Acta Pædiatrica podle listu The Independent. Jen za loňský rok se objevil u šedesáti dětí.

Typické pro švédskou nemoc, jak se syndromu také někdy říká, je, že postihuje pouze děti žadatelů o azyl. Komu by hned na mysl vytanuli běženci z Blízkého východu a severní Afriky, mýlil by se. Švédsko se záhadnou nemocí zvanou syndrom rezignace podle BBC bojuje už téměř dvě dekády. Poprvé ji tamní lékaři diagnostikovali na konci 90. let. A jen mezi lety 2003 a 2005 zaznamenali více než čtyři stovky případů a někteří nemoci říkají „záměrné umírání“.

Nejzranitelnější jsou přitom děti přistěhovalců z bloku zemí bývalého Sovětského svazu, Balkánu, děti Romů či naposledy jezídů. Mnoho z nich před propuknutím nemoci žilo ve Švédsku celá léta, plynně umělo švédsky a bez problému se integrovalo. Jenže pak se něco zvrtne a děti začnou trpět čím dál větší apatií. Nejdřív si už jen nehrají tak jako dřív, nakonec však úplně přestanou chodit, mluvit a dokonce i otevírat oči.

Proč se rezignace dětí na nový život vyskytuje pouze v této jediné zemi, lékaři netuší. Říkají, že tam jsou pravděpodobně podmínky, které to umožňují. A je to také způsob, kterým děti mohou ve švédské společnosti vyjádřit svá traumata. Zda je nemoc nakažlivá, je podle lékaře Karla Sallina otázkou pro výzkum.

„Když se podíváte na úplně první případ z roku 1998 na severu Švédska, tak hned poté, co se o něm začalo mluvit, se objevily i další případy. Byly tu případy sourozenců, kdy onemocněl jeden a pak i druhý. Ale vědci zatím neví, zda je třeba aby byli pacienti v přímém kontaktu,“ podotýká lékař. Pořádný výzkum totiž zatím chybí a o nemoci se toho příliš neví. Jen to, že ji zatím všichni pacienti přežili.

Celý článek naleznete na: https://zpravy.idnes.cz/svedsko-zahadna-nemoc-syndrom-rezignace-deti-pristehovalci-pqw-/zahranicni.aspx?c=A171026_141523_zahranicni_kha