Anorexie

Anorexie (česky nechutenství) je nespecifický příznak v medicíně. Za anorexii považujeme snížený pocit chuti k jídlu, který může vyústit až v naprostý odpor pacienta k jídlu (dělá se mu špatně nebo se cítí neustále nehladový).

Situace může vést až k podvýživě a k dalším problémům spojeným s hladověním. Anorektici často ani nepoznají, že potřebují přijmout potravu. Proto je nezbytné dohlížet na to, aby jedli pravidelně v malých porcích s optimálním zastoupením jednotlivých složek potravy (bílkoviny, tuky, cukry) a zároveň aby dodržovali pitný režim.

Příčiny anorexie mohou být rozmanité a mohou souviset s onemocněním trávicího systému nebo s celkovým onemocněním (infekční nemoci – bakteriální i virové, tuberkulóza, otravy, selhávání jater a ledvin, srdeční selhávání, onkologické onemocnění atd.). Nechutenství může být vyvoláno také některými léky (např. některé léky určené k léčbě úzkostí a depresí, suchého dráždivého kašle nebo dlouhodobé léčbě bolesti), dokonce i užíváním velkého množství léků najednou (tzv. polypragmázie). V neposlední řadě může být příčina psychická, jedná se tedy o mentální poruchu.

Mentální anorexie patří mezi poruchy příjmu potravy (PPP). Je to psychické onemocnění projevující se odmítáním nebo neschopností udržet zdravou, normální váhu. Představa nárůstu váhy nemocné děsí. Častá je porucha vnímání vlastního těla. Postižený se cítí obézní, i když má podváhu. Typickým věkem pro vznik mentální anorexie, ale i jiných poruch příjmu potravy (např. bulimie, přejídání se), je období puberty a dospívání. Nejčastěji začíná ve věku kolem 17 let, ale vyskytnout se může jak u dívek mladších, tak i u žen starších, dokonce mohou být postiženy ve výjimečných případech i ženy po menopauze. Věkové hranice vzniku nemoci se rozšiřují jak do dětského věku na jedné straně, tak do věku střední dospělosti na straně druhé. Onemocnění postihuje i chlapce, ale u dívek je 10-20krát častější. Nemoc je v posledních letech stále běžnější, hlavně kvůli současnému trendu být hubený a možnosti sdílení a podpory těchto pochybných ideálů na sociálních sítích.

Anorexie může také přecházet v bulimii. Jedná se o poruchu příjmu potravy, která se projevuje přejídáním (doprovázeným pocitem viny) a následným zvracením, ty se střídají právě s odmítáním jídla a hladověním. Obě poruchy (anorexie a bulimie) se objevují obvykle dohromady a je těžké určit, o kterou z těchto dvou poruch se jedná.

Nemocní většinou pocházejí ze středních až vyšších sociálních vrstev. Byla prokázaná i vysoká inteligence a sklony k perfekcionismu. Většina osob před nemocí jsou hodnocení jako úspěšní. Anorexií trpí ti, kteří zažili traumatizující události v životě, i ti, u kterých anorexie představuje jediný životní problém. Hladovění může souviset s různými událostmi – spouštěči, mezi které nejčastěji patří hrozící rozvod rodičů nebo rodinná krize, sexuální zneužívání, vážná osobní ztráta, autority (např. v tanečním či sportovním klubu), nedostatek či nadbytek pozornosti, předčasný odchod z do­mova, práce au-pair v zahraničí, šikana, srovnávání v kolektivu vrstevníků podle zevnějšku, nucení do jídla, ale i dědičné dispozice (poruchy příjmu potravy v rodině) a další. Mezi významný rizikový faktor, který podporuje rozvoj mentální anorexie, patří média. Zdůrazňování na kost vyhublých modelek a různých diet jako vzor normálního stravování mladých dívek nemoc často udržuje.

Celý článek naleznete na: http://www.lekarnickekapky.cz/leky/doplnky-stravy/anorexie.html