Souvislosti copingových strategií a posttraumatického rozvoje u sourozenců dětí s postižením

Diplomová práce se zabývá aktuálními koncepty zvládání náročných životních situací (copingu) a posttraumatického rozvoje u zdravých sourozenců dětí s postižením. První část této práce pojednává o náročných životních situacích v průběhu života zdravého sourozence vedle dítěte s postižením. Dále zkoumá způsoby zvládání obtížných životních situací a zabývá se taktéž copingovými strategiemi zaměřenými do budoucnosti (proaktivní coping). Práce se zaměřuje i na pozitivní důsledky této zkušenosti v rámci konceptu posttraumatického rozvoje. V empirické části jsou prezentovaná data získaná od 9 respondentů metodami rozhovoru, vyprávění inspirované metodou life-story, dotazníkem PTGI-CZ a dotazníkem PCI. Získali jsme obsáhlá data, která jsme podrobili kvalitativní i kvantitativní analýze. Cílem práce bylo zjistit, jaké copingové strategie sourozenci využívají a zda u nich v důsledku jejich zkušenosti dochází k rozvoji. Největší rozvoj byl sourozenci reflektován v oblastech ocenění života a osobní rozvoj. Za strategie, které sourozencům nejvíce pomohly zvládat náročné situace, označili pozitivní smýšlení a pozitivní přehodnocování situace. Výzkumná zjištění považujeme za uplatnitelné při práci se sourozenci, ať už v poradenství (škola, PPP, SPC) či v oblasti psychoterapie. Vedoucí práce - Pavla Presslerová.