Sociální klima třídy žáků se specifickými výchovně vzdělávacími potřebami

V této práci jsem se zabývala sociálním klimatem školní třídy žáků se specifickými výchovně vzdělávacími potřebami. V teoretické části jsem se proto zaměřila na vysvětlení jednotlivých specifických poruch učení a chování, významem, jaký má školní třída pro dítě a dále také samotným pojmem sociální klima. Z možných přístupů ke zkoumání klimatu jsem si vybrala sociometrický, jehož objektem zájmu je školní třída jako sociální skupina. Při zkoumání je tedy důležitá struktura třídy, pozice a role, které jednotliví žáci zaujímají, a vztahy, které jsou ve třídě utvořeny. Z tohoto důvodu jsem se v teoretické části také zabývala školní třídou jako sociální skupinou a dále činiteli, které mohou ovlivnit její stav a vývoj. Výzkum byl proveden v 6.postupové třídě žáků se specifickými výchovně vzdělávacími potřebami. Všichni žáci měli těžší kombinované poruchy, většinou dyslexie, dysgrafie či dysortografie spojené s ADD či ADHD. Všechny děty byly diagnostikové z odborného pracoviště (pedagogicko-psychologické poradny). Ze zákona je v těchto třídách snížený počet žáků na maximálně 15 dětí, v této třídě bylo žáků 13. V den administrace dotazníku se však do školy dostavilo pouze 8 žáků. Jako výzkumnou metodu jsem použila dotazník SORAD, který je školními a poradenskými psychology běžně používán ke zjišťování vztahů a interakcích v malých sociálních skupinách. Díky kvantitativním datům bylo zjištěno celkové umístění dětí ve třídě, stejně jako jejich pozice vzhledem k vlivu a oblibě. Díky grafickému znázornění výsledků a verbálnímu vyjádření dětí k ostatním spolužákům bylo také možné získat pohled na jednotlivé vztahy ve třídě a její strukturu. Ačkoliv výzkum odhalil ve třídě 2 žáky chlapce s poměrně obtížnou pozicí, celkové výsledky nedopadly špatně. Podle srovnání s orientačními normami pro 5.-6. třídy základní školy patří tato třída mezi 30% tříd s celkovým nejlepším emocionálním klimatem.

Oponent práce Lenka Lacinová.