Vznik závislosti na počítači? Prvních sedm let života dítěte je kritickým obdobím
"Dle naší studie má predispozici k silné počítačové závislosti zhruba 2,8 procenta mladé generace, což je v absolutních hodnotách číslo poměrně vysoké," konstatuje doktor Filip Broden, jeden z autorů studie.
"Děti nemají dostatečný nadhled na rizikovost používání počítačů, které se mohou snadno stát náhražkovou formou sociálních vztahů, a to jak v rodině, tak v kolektivu vrstevníků," dodává.
Počítače navíc podle něj podporují nadměrnou tělesnou vazbu, která omezuje tělesnou aktivitu, a sezení u počítače tak může sekundárně souviset s jevy, jako je nadváha či snížená odolnost.
Dobrý sluha
Vypočítávat všechny přednosti počítače by bylo zbytečné. Usnadňují nám život, přístup k informacím a umožňují kontakt s celým světem, jsou zdrojem zábavy i poučení.
Ve školách jsou počítače interaktivní formou výuky a pomáhají v učení, které samo o sobě děti nemusí bavit. Výuka je kreativnější, zábavnější a srozumitelnější. Díky počítačům narůstá geometrickou řadou určitý druh znalostí a dovedností. Ovšem největším úskalím je jeho jednostrannost. A výčet rizikmůžezačít.
Zlý pán
Počítač nevybízí děti k potřebě protáhnout se, proběhnout. Naopak. Čím déle se u počítače sedí, tím více nás vtahuje. Tomu dítě samo o sobě čelit neumí.
Počítač představuje jednostrannou komunikaci – dítě ho řídí, je pánem situace, počítač neodporuje a nemá jiný názor. To si pak děti odnášejí do běžného života. Neumějí poslouchat názor druhé strany, ztrácejí smysl pro empatii, pochopení, dochází k sociální zploštěnosti. Chlapci jsou sociální izolací ohroženi více, protože pro dívky je obyčejné popovídání důležitou součástí jejich života.
Počítač nedává najevo pocit ocenění, sympatie, jen supluje reálný život. Úspěch a kvalita jeho uživatele se měří jen počtem virtuálních přátel. Výčet škodlivých jevů tímto ani zdaleka nekončí – hrozí kyberšikana, kontakt dítěte s nevhodnými informacemi a nebezpečnými osobami, které se skrývají pod falešnou identitou. Hrozí i únik citlivých informací.
Pomůže zákaz?
Otázka zní – lze vůbec v 21. století přístup k počítači zakázat? Podle Českého statistického úřadu je počítač v 72 procentech domácností a více než 90 procent z nich je připojeno k vysokorychlostnímuinternetu. To je mnohem více než třeba v Německu a průměr zemí EU činí 86 procent. Zákaz se také rovná diskvalifikaci potomka před ostatními vrstevníky. Počítače se staly běžným komunikačním prostředkem a mladá generace je využívá jako svoji "třetí ruku" zcela automatizovaně. Pro dnešní dospělé je to jen nástroj jako pero, mixér, nebo lopata. Využívají ho v případě konkrétní činnosti, např. při plnění pracovních úkolů.
Zakázat malým dětem tedy počítač nelze, jediné, co můžeme, je zkusit děti ochránit před závislostí na něm.
Celé znění článku naleznete na: https://prazsky.denik.cz/
