Veřejné zdraví začíná kojením a důstojné stáří už v děloze

ČR slaví týden kojení od roku 1996, kdy každoročně je vyhlášená Laktační ligou Akce řetěz k zapojení organizací i jednotlivců s cílem upozornit na význam kojení pro zdraví dětí, maminek, společnost, ekonomii i ekologii.

Podpora 10 kroků k úspěšnému kojení Baby Friendly Hospital Initiative, kvalitní laktační poradenství, implementace WHO kodexu marketingu náhrad mateřského mléka je klíčem k zastavení ohrožení kojení.

Studie založené na důkaz prokazují, že nekojené děti trpí daleko častěji infekcemi dýchacích cest, zažívacího a močového traktu, ušními infekcemi, obezitou, náhlým úmrtím, leukemií, cukrovkou, hypertenzí, zubními kazy a poruchou skusu. U nekojících matek je zvýšené riziko rakoviny prsu, vaječníků a dělohy, nadváhy, metabolického syndromu, zvýšené riziko osteoporózy, stresu a úzkosti.

Selhání podpory kojení

Přestože 90 % českých žen je rozhodnuto kojit své dítě, počty výlučně kojených dětí nedosahají cílů stanovaných WHO a Zdraví 2020, aby v 6 měsících bylo výlučně kojeno 50 % dětí (ČR 16, 9 %). Na jedné straně to svědčí o zájmu rodičů kojit, ale na druhé straně to vypovídá o selhávání podpory kojení jak ze strany rodiny, tak i zdravotníků. Návaznost péče je zásadní pro úspěch kojení, což vyžaduje kvalitní povinné vzdělávání zdravotníků, kteří přicházejí do styku s kojící maminkou. Tento komplexní úkol nemůže být splněn bez podpory politického konsenzu, jasné zdravotnické strategie, integrované péče podporovat kojení jako trvale udržitelný zdroj zdraví.

Výlučné kojení je podporováno položením dítěte na břicho či hrudník matky bezprostředně po porodu dítěte, častým neomezovaným kojením bez dokrmu, dudlíku, lahví, společným pobytem matky a dítěte a častým skin to skin kontaktem. Matky potřebují cítit, že jsou podporovány a tato podpora musí vycházet z více zdrojů a oblastí, které budou poskytovat konsistentní a správné informace.

MUDr. Anna Mydlilová

Národní laktační centrum - Laktační liga, Thomayerova nemocnice, Praha 4

Ekologické aspekty (ne)kojení

Mateřské mléko je ekologicky nejšetrnější jídlo k dispozici a ekologická stopa kojení je nulová. Mateřské mléko není odstřeďováno, upravováno, pasterizováno, homogenizováno, sušeno, baleno pro velkoodběratele, skladováno, přepravováno, přebalováno do individuálních balení, rekonstituováno, sterilizováno nebo jeho zbytky vyhazovány. Nevyžaduje žádné palivo pro ohřívání ani chlazení – vždycky má správné teplotu pro konzumaci.

Kojení nečerpá žádný z vzácných přírodních zdrojů a surovin naší planety. Mateřské mléko je cenným přírodním zdrojem samo o sobě, ale je ohroženo neustále se rozšiřujícím trhem komerční dětské výživy. Jen v roce 2013 bylo na celém světě vynaloženo na náhrady mateřského mléka 41 miliard USD.

Umělá výživa škodí životnímu prostředí

Na rozdíl od kojení, umělá výživa životnímu prostředí škodí a zanechává velké ekologické stopy. K odhadu celkové ekologické stopy umělé výživy je potřebné vzít v úvahu nejen celý proces její výroby, zahrnující produkci mléka, jeho průmyslové zpracování, dopravu a domácí přípravu, ale i výrobu potřebných přidružených produktů, jako je obalový materiál a obaly do nichž se umělá výživa balí, plastové lahve a dudlíky, sterilizátory pro sterilizaci lahví, papír a tisk nálepek a marketingových materiálů. Každá fáze výroby umělé výživy, její transport a zpětná rekonstituce prášku na tekutinu a výroba přidružených potřebných produktů má obrovské požadavky na energii, což poškozuje, velmi často už nevratně, prostředí. Zpracování mléka na prášek, jeho balení a doprava má také za následek emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, což přispívá ke globálnímu oteplování. Neméně významné jsou nepřímé dopady výroby umělé výživy, jako je čištění ploch pro mlékařské farmy, obrovské plantáže olejových palem a pěstování sóji způsobující zhoršování životního prostředí a vedoucí k odlesňování, ztrátám biologické rozmanitosti a čerpání podzemní vody. Naše životní prostředí poškozují i chemické znečišťující a toxické látky z odpadu, který produkuje zpracování a balení kojeneckého mléka.

Výroba 1 kilogramu sušeného mléka zahrnující produkci mléka a jeho zpracování vytvoří 21,8 kg CO2 ekvivalentů skleníkových plynů. Vodní stopa (objem použité sladké vody) výroby sušeného mléka je 4700 litrů vody na kilogram.

Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) bylo kojeno méně než 6 měsíců 60,4 % ze 107 763 dětí narozených v ČR v roce 2013. Do jednoho roku věku tyto děti spotřebovaly přibližně 1100 tun umělé mléčné výživy. Jen její výroba vyprodukovala 23 680 tun ekvivalentů CO2 a její vodní stopa byla více než 51 milionů hektolitrů vody.

Není lepší kojit?

MUDr. Eva Kudlová, CSc.

1. Lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Univerzita Karlova v Praze

Aktivity SZÚ V podpoře kojení

Státní zdravotní ústav (SZÚ) se rád připojuje k aktivitám Národního laktačního centra – Laktační ligy připomínajícím Český týden kojení. Podpoře kojení se SZÚ snaží věnovat celoročně a dlouhodobě. V letech 2008 – 2011 provedl ve spolupráci s Univerzitou Karlovou, 3. lékařskou fakultou rozsáhlou studii růstu českých kojených dětí.

Výsledkem výzkumu byl mimo jiné informační materiál Jak hodnotit růst kojeného dítěte, který popsal specifika růstu kojených dětí, a který je zdarma ke stažení na webových stránkách Státního zdravotního ústavu. Dále studie umožnila posoudit výskyt nadváhy a obezity mezi kojnými dětmi. Výsledky ukázaly, že počet dětí s nadváhou a obezitou mezi kojenými dětmi je několikanásobně nižší, než je v dětské populaci běžné.

Kampaň spoKOJENÍ

V letošním roce organizuje SZÚ za podpory Ministerstva zdravotnictví informační kampaň spoKOJENÍ určenou pro rodiče nejmladších dětí. Jejím cílem je zvýšit informovanost o významu kojení pro dítě i maminku a dalšími zajímavými a aktuálními poznatky týkajícími se kojení a mateřského mléka motivovat matky k dlouhodobému kojení jako nejlepšímu způsobu výživy v raných fázích života dítěte.

U příležitosti Světového týdne kojení vydal Státní zdravotní ústav informační leták o přínosu kojení, který bude distribuován mimo jiné všem novopečeným maminkám prostřednictvím Zdravotního a očkovacího průkazu dítěte a mladistvého, který každý novorozenec obdrží v porodnici. Dále bylo téma zpracováno pro plakát, určený především do čekáren praktických lékařů pro děti a dorost.

Kojení se týká i stanovisko Státního zdravotního ústavu k obsahu  DDT a dalších chemických látek v mateřském mléku. Odborníci obsah DDT v mateřském mléce dlouhodobě sledují a díky tomuto monitoringu víme, že obsah DDT ale třeba i polychlorovaných bifenylů v mateřském mléce je pod zdravotními limity a posledních 20 let ještě klesá. Plné znění stanoviska je k dispozici na webu SZÚ.

Mgr. Markéta Paulová, Ph.D.

Státní zdravotní ústav

Společně: zdravé pro tebe, zdravé pro oba

Projekt Společně je financován z fondů EU a je zaměřen na vzdělávání ve výživě a životním stylu těhotných a kojících maminek. Probíhá od srpna 2015 do září 2016 v několika městech po celé Evropě, například britském Manchesteru, Odense a Koldingu v Dánsku, v bulharské Varně anebo v Murcii ve Španělsku. Tým v každém státě tvoří porodní asistentky, zdravotní sestry, lékaři, nutriční terapeuti nebo sociální pracovníci.

Zvláštní pozornost klade zadavatel na maminky ze sociálně znevýhodněných skupin. Veškeré aktivity jsou v rámci pilotního projektu poskytovány maminkám zdarma.

Mgr. Jitka Tomešová

Nutriční terapeut - Antropolog, Thomayerova nemocnice

Další informace o Thomayerově nemocnici najdete na: http://www.ftn.cz/

> další zprávy z médií