Sledujme růst našich dětí

Začne-li se růst dítěte v porovnání s růstem jeho vrstevníků zpomalovat, může to být varovné znamení, upozorňující na možný zdravotní problém.

Včasná diagnóza růstové poruchy umožní včasnou léčbu základního systémového nebo orgánového onemocnění (růstová porucha bývá často prvním příznakem) a zahájení léčby růstovým hormonem u indikovaných pacientů. Například pacienti s těžkým nedostatkem růstového hormonu dosahovali v minulosti bez léčby dospělé výšky 110-135 cm, zatímco v současnosti mohou dosáhnout normální dospělé výšky.

Základní vyšetření dítěte

Velmi důležitý je pohovor praktického dětského lékaře s rodiči (tzv. anamnéza) vedoucí k získání co nejpřesnějších údajů o výšce biologických rodičů, prarodičů i sourozenců a jejich zdravotním stavu. Významné jsou také informace o těhotenství matky, průběhu porodu, tělesném a psychickém vývoji dítěte, prodělaných chorobách. U starších dětí se lékař ptá na školu i mimoškolní aktivity, případně na stupeň jejich fyzické a psychické zátěže. Tyto údaje by měl shromažďovat praktický lékař pro děti a dorost, který má povinnost při všech preventivních prohlídkách dítě změřit a zvážit a údaje zanést do zdravotnické dokumentace dítěte, ideálně potom i do Průkazu o zdraví a nemoci dítěte, který má rodič trvale u sebe.

Základem klinického vyšetření je správné změření tělesné výšky, zhodnocení proporcionality postavy, ale také stavu výživy a u starších dětí stupně pubertálního vývoje. Máme-li k dispozici opakovaná měření, můžeme vypočítat růstovou rychlost v centimetrech za rok.
Jde o proměnnou veličinu v závislosti na věku a pohlaví. Vypočítá se jako rozdíl mezi dvěma měřeními, který se vydělí počtem měsíců uplynulých mezi těmito měřeními a vynásobí dvanácti. Výsledkem je růstová rychlost za jeden rok. Pro odhalování možné odchylky má často větší význam než aktuální výška.

Celé znění článku najdete na: https://www.ordinace.cz/clanek/sledujme-rust-nasich-deti/

> další zprávy z médií