Psycholog: I muži pláčou, machismu ubývá. Za výbuchy vzteku často může tvrdá výchova

Od začátku pandemie výrazně vzrostl počet obětí domácího násilí, což naznačuje, že zvládání vzteku je v současné době ještě palčivější problém než kdy jindy.

Ano, obzvlášť v nedávné situaci, kdy vláda ještě víc omezila pohyb lidí, mohlo mnoho z nás zažívat ponorkovou nemoc. Když s partnerem nebo i s dětmi sdílíme relativně malý prostor, ze kterého skoro není úniku, tak v nás může narůstat podrážděnost, přecitlivělost či úzkost. Tyhle pocity pak mohou vyústit až v agresivní chování. Lidé teď leckdy nemají příležitost si od svých partnerů a dětí oddychnout, strávit čas mimo rodinu.

Když se řekne problémy se zvládáním vzteku, okamžitě se mi vybaví cholerické záchvaty, které předváděl herec Jiří Kodet ve filmu Pelíšky. To je ale, předpokládám, jen jedna z podob, jak se může nezpracovaný vztek projevovat. Jaké jsou ty další?

Předně bych zdůraznil, že na vzteku jako takovém není nic špatného. Je to jedna z nejzákladnějších lidských emocí, a kdo říká, že ho neprožívá, je buď mrtvola, nebo android. Zároveň je ale důležité, abychom se vztekem uměli zacházet. Existují totiž dva modely vypořádávání se se vztekem, které jsou rizikové. První odpovídá právě scénám z filmu Pelíšky, který jste zmiňoval, a říkáme mu motorkář.

Celý rozhovor najdete zde: https://magazin.aktualne.cz/psycholog-i-muzi-placou-machismu-ubyva-za-vybuchy-vzteku-cas/r~c380b4d2a37611eb89ccac1f6b220ee8/?fbclid=IwAR06Nz-vOORrQbKqGoAtvsOKyblM4ov31knBmloY5NVSRorSX0OsC-BWXks