Proč některé děti nelezou
Pracuji jako fyzioterapeutka na dětské rehabilitaci a snažím se podporovat děti v jejich přirozeném pohybovém vývoji. Tak začíná Mgr. Jana Tůmová, její článek přináší portál vasedeti.cz.
Přišla ke mně maminka s chlapečkem starým přibližně 5 měsíců. Jejich největším problémem byla poloha na bříšku. Miminko na břiše nechtělo ležet ani malou chvilku. Kdykoliv ho tam položili, začal hlasitě protestovat a vyžadovat zvednutí do náruče. Líbil se mu hlavně výhled, který mu rodičovská náruč nabízela.
Rodiče už byli nešťastní
Rodiče byli neštastní, že nejsou schopni za celý den nic udělat a pomalu, ale jistě, začali směřovat k pasivnímu sedu, který miminku zajistil dobrý výhled a už nepotřebovalo stálé nošení. Věděli, že pasivní sed není pro dítě dobrý, ale nevěděli jak z toho ven.
A v této fázi se dostali k nám na rehabilitaci.
Důležité je projít všechny vývojové etapy
Mamince jsem popsala, jak by měl vývoj miminka vypadat. Vysvětlila jsem jí, že nezáleží na tom, kdy se co naučí, ale že je důležité, aby prošlo všechny vývojové etapy od polohy na břiše, přes otočení ze zad na břicho, přes vzpor na rukách až do houpání na kolínkách.
Z této polohy na všech čtyřech pak následuje lezení, stoj a většinou až úplně naposledy sed. Touha vidět svět z vyšší perspektivy a dostat se kam potřebuji je totiž hnacím motorem celého vývoje.
Celé znění článku najdete na: http://www.vasedeti.cz/zdravi/vyvoj-ditete/proc-nektere-deti-nelezou/
Související články na portálu Šance Dětem:
