Odbornice: Od počátku děti musí trénovat úchop tužky

Co znamená, když mají děti grafomotorické obtíže?
Jde o děti, které mnohdy už od raného věku nerady kreslí a malují, při výtvarných činnostech se jeví jako nesoustředěné a roztěkané.

Kdy se jim dá nejlépe předcházet?
Je vhodné od útlého věku rozvíjet jemnou motoriku – skládáním a stavěním kostek, mozaik, navlékáním korálků, stavěním z písku, hlíny a modelíny, kreslením trojúhelníkovými voskovými bloky. Kolem čtvrtého roku začíná dítě brát do ruky pastelku, štětec, fix a tužku. Od počátku je důležité vyvozovat a následně fixovat správný úchop. Mě se osvědčily pastelky a tužky s výřezy od firmy Stabilo, které osvojení správného úchopu usnadní. Rovněž pro starší děti bychom měli vybírat ergonomické psací potřeby, které napomáhají správnému a uvolněnému držení a zabraňují únavě a bolestem v ruce při psaní.

Jak postupuje grafomotorický vývoj?
Od útlého věku dítě uchopuje nejrůznější předměty, tím začíná rozvíjet jemnou motoriku, později si hraje s kamínky, pískem, modelínou, kostkami, navléká korálky, staví se stavebnicemi, mozaikami. Kolem třetího roku začíná kreslit čmáranice. Linie se ustaluje a začínají se objevovat kruh, svislá a vodorovná čára, později hlavonožec a hlavokončetinovec. Po čtvrtém roce se objevuje na obrázku dítěte pravý úhel, s ním čtverec a obdélník. Okolo pátého roku přidává malý malíř trojúhelník se základnou vždy dole. V předškolním období přibudou detaily: pupík, pět prstů, uši… Uvádím velice zjednodušené shrnutí volné kresby.

Co všechno by mělo předškolní dítě umět?
V oblasti grafomotoriky jde především o správný úchop psacího náčiní, schopnost dítěte obkreslit linii předkresleného jednoduchého obrázku, písmena, čísla či obrazce, vybarvení obrázku bez přetahování nebo dle předlohy, dokreslení chybějící části obrázku, případně zrcadlově opačné části nedokreslené předlohy. Dítě by se mělo umět podepsat hůlkovým písmem.

Do vaší praxe chodí i děti s dalšími specifickými poruchami učení, jaké to jsou?
Nejčastěji jde o děti s nerovnoměrným vývojem CNS, zejména v percepční a motorické oblasti, někteří trpí v důsledku zmíněných obtíží poruchou pozornosti, hyperaktivitou či hypoaktivitou (zrychlené nebo zpomalené pracovní tempo – ADHA, ADD), nezřídka poruchami učení (dyslexie, dysortografie, dyskalkulie, dysgrafie…). Dle nové legislativy jde o děti se speciálními vzdělávacími potřebami.

Lze se některým poruchám vyhnout, nebo je jen mírnit?
Vyhnout se těmto poruchám příliš nedá, je však možné reedukačními cvičeními odstranit, zmírnit, případně kompenzovat jejich dopad na školní úspěšnost a následně do běžného života. Jde o oslabení provázející jedince zpravidla po celý život.

Jak se díváte na inkluzi dětí s těmito poruchami?
Pro výše zmíněnou skupinu žáků, při citlivém přístupu pedagogů a správně nastavených podpůrných opatřeních, může být inkluze vhodnou cestou.

Pracujete i s leváky, jak se liší jejich potřeby?
Postupy a přístupy k levákům se příliš neliší od těch k pravákům. Jde například o opačný náklon sešitu při psaní, ergonomické pomůcky speciálně určené levákům… Pokud jde o jedince se zkříženou lateralitou, postup je ještě odlišný.

Celé znění článku najdete na: www.benesovskydenik.cz

> další zprávy z médií