Odběr plodové vody: Je třeba se bát?

Datum publikace: 29. 09. 2017
Periodikum:
Betynka
Pro většinu budoucích matek, které čeká odběr plodové vody, je tento zákrok spojen s velkými obavami. Podle odborníků ale nejsou na místě.

Nedopadlo vám zrovna nejlépe vyšetření krve v prvním trimestru? Na ultrazvuku se odborníkům „něco"“ nezdá? Hrozí u vás dědičné genetické onemocnění (na základě rodinné anamnézy)? Pak vám patrně váš lékař doporučil podstoupit odběr plodové vody. Amniocentéza, jak se toto vyšetření odborně nazývá, nahání mnoha nastávajícím maminkám velký strach. Nemůže to ublížit miminku? Nepotratím? A co udělám, když výsledek nevyjde dobře?

Lékař vám vyšetření doporučí, zdůvodní, proč je třeba a vysvětlí přínos a samozřejmě i možná rizika. Konečné rozhodnutí je vždy ale nakonec jen na vás. „Amniocentéza je vyšetření, při kterém se z dělohy těhotné ženy odebere malé množství plodové vody. Cílem je včas diagnostikovat eventuální chromozomální abnormality plodu a předejít případnému zklamání rodičů z narození nevyléčitelně nemocného či těžce postiženého dítěte. Provádí se ženám, u kterých je zvýšené riziko, že by mohlo mít dítě genetickou nebo vývojovou vadu. V praxi se přistupuje k odběru plodové vody na základě pozitivního screeningu (triple test) nebo při abnormálním ultrazvukovém nálezu. Dříve byla amniocentéza doporučována všem ženám nad 35 let, v současné době se rutinně těmto ženám, pokud mají negativní screening, neprovádí,“ vysvětluje gynekoložka MUDr. Radka Gregorová z Lékařského domu v Praze 7.

Vyšetření se dělá zpravidla mezi 15. a 18. týdnem těhotenství, někdy je možné i později. Celý výkon se provádí vleže na lehátku a pod ultrazvukovou kontrolou. Lékař si nejprve pečlivě ověří, v jaké části dělohy je plod uložen a jakou pozici zaujímá, zda má pravidelnou srdeční akci, jaké je množství plodové vody a kde je uložena placenta.

Zákrok je bolestivý asi tak jako odběr krve. Je to náročné spíše psychicky, přece jen jde o velikou emoční zátěž. Mnohem více než samotná případná bolest vám bude pravděpodobně nepříjemnější fakt, že někdo píchá jehlou do vašeho těhotného bříška a „ohrožuje“ drobečka uvnitř. Otázky, zda mu to nemůže ublížit, prolétnou jistě v té chvíli hlavou každé mamince. Vteřinovou ostrou bolest pocítíte při zavádění jehly, když prochází kůží, překvapit vás může ještě jiná, trošku intenzivnější bolest, kterou pacientky přirovnávají k menstruačním křečím, a to ve chvíli, kdy jehla prochází stěnou dělohy. Ale žádný strach, lékař na monitoru ultrazvuku přesně vidí, kterou vrstvou právě prochází, a proto vás většinou předem upozorní, co bude následovat. A pokud se opravdu hodně bojíte, že vás to bude bolet, můžete před zákrokem požádat o aplikaci lokálního anestetika.

Riziko komplikací postihne jen přibližně 1 % žen, což je zcela minimální počet. Přesto je dobré o nich vědět a být připravena. Nejčastějším problémem bývá předčasné odtékání plodové vody, ke kterému zpravidla dojde do 48 hodin po výkonu. V tomto případě na nic nečekejte a jeďte co nejrychleji do nemocnice.

Celý článek najdete v aktuálním vydání měsíčníku Betynka.