Některé děti si myslí, že bolest je při psaní normální

Martina Simonidesová se věnuje specifickému oboru zvanému grafomotorika. Navazuje na řadu dalších oblastí a shrnuje a využívá všechno to, co potřebujeme ke psaní. Těchto funkcí je opravdu mnoho. Než dítě začne psát, potřebuje mít rozvinuté zrakové a sluchové vnímání, motorické funkce - jemnou i hrubou motoriku. "Jakmile má dítě nějaké potíže ve fyzickém vývoji, téměř vždy se to odrazí na jemné motorice. Projeví se svalová ochablost (hypotonie), i naopak zvýšené svalové napětí. Jemná motorika prstů je vrchol dovedností, takže když má dítě problémy někde ‚dole', u základů, samozřejmě se to projeví," říká odbornice.

Ve vlastním zájmu: Co by měl umět předškolák

Důležitými faktory jsou pravo-levá orientace a prostorová orientace. Předškolák by měl zkrátka bezpečně vědět, kde je vpravo nahoře.

Roli hraje také vizuomotorická orientace - spolupráce oka a ruky. Když má dítě dostatečně rozvinuté zrakové a sluchové vnímání, motorika na ně naváže. Zrak zpracuje, co vidí, a ruka dostane informaci, co nakreslit. A tím, že to dělá často, dovednost se rozvíjí. Od čmáranic a koleček postupuje dítě dále, až musí být ve škole schopno u prvních písmenek poznat, kudy vede cesta: Tudy nahoru, dolů, tady udělat smyčku, pokračovat, napojit další písmenko... "Je to vlastně složitý proces. Když nakreslím pěti-, šestiletému dítěti smyčku, málo z nich s tím má zkušenosti, neumí to. Ve škole to bude dělat každý den, dvě, tři hodiny denně. Bude psát, kreslit, vybarvovat a tyto funkce musí mít dobře rozvinuté - jinak ho mohou čekat potíže."

Celé znění článku najdete na: https://www.vitalia.cz/clanky/nektere-deti-si-mysli-ze-bolest-je-pri-psani-normalni/

> další zprávy z médií