Nedostatek úplně první lásky: prapříčina problémů
Dítě bez lásky citově strádá, to je všeobecně známo. Méně je znám jev zvaný attachment. První jej popsal lékař John Bowlby. Překládá se opisem – attachment je vztahová vazba. Konkrétně ta, která existuje mezi malým dítětem a rodičovskými, trvale o ně pečujícími osobami.
Vztah a vklad každého člověka
Čeština nemá termín, v němž by byl spojen obsah slov „vztah“ a „vklad“. V attachmentu je obsaženo obojí. K vlastnímu dítku máme hluboký vztah a citově (i jinak) do něj investujeme. Dítě má k „rodičovsky trvale pečujícím osobám“ též hluboký vztah. Uchovává, zúročí a dále předává jejich vklad. Ještě přesněji by bylo možno mluvit o specifické části vloženého vkladu. Nejde totiž o předávání genetické informace.
Vklad doprovázející vztah směřuje k předpokladům psychické pohody a všestranného uspokojení potřeb narozeného dítěte. Jde o empatii, vřelost, podporu, vlídnou kontrolu i ochranu, jakož i ochotu dospělých na dítě mluvit – začít mazlivou „řečí chův“ a posléze s ním konverzovat přiměřeně vývoji jeho schopností.
Tomu odpovídá rodičovský postoj „já jsem v pořádku, ty jsi v pořádku a svět je také v pořádku“. Na tomto základě se optimálně rozvíjí sociální chování, sebeúcta i psychická stabilita potomka: „Zážitek citově vřelého, trvalého, blízkého vztahu s matkou či s jinou trvale pečující osobou, jež je pro oba příjemný, je podmínkou duševního zdraví,“ konstatuje zpráva Světové zdravotnické organizace.
Celé znění článku najdete na: https://www.vitalia.cz/clanky/nedostatek-uplne-prvni-lasky-prapricina-problemu-v-dospelosti/.
Související článek na portálu Šance Dětem:
