Mikuláš a čerti: Strašit či nestrašit?

Datum publikace: 04. 12. 2017
Periodikum:
blog.idnes.cz
Zítra se do ulic vydají Mikulášové se svými průvodci v podobě andělů a čertů. Užijme si tuto krásnou tradici spolu s našimi potomky, a to i bez toho, abychom je zbytečně děsili.

Tradice, zábava i výchova k disciplíně. Zítra vyrazí do ulic Mikuláš s čerty. Je to staletá náboženská tradice. Je to společenská zábava. Je to událost spájená s dětmi. To poslední pak především. Mikuláš navštěvuje v doprovodu čertů a andělů naše domácnosti, aby obdaroval děti dobrotami či drobnými dárky. To vše obvykle výměnou za básničku.

Aby to ale nebylo tak jednoduché, většinou se vše děje v přítomnosti čertů, kteří mají za úkol děti postrašit a přimět je k poslušnosti. Děti musí zpytovat svědomí, přiznat se, co kde v uplynulém roce provedly špatného, odpřísáhnout, že poslouchaly své rodiče a nosily ze školy dobré známky. Nakonec musí těmto nevšedním návštěvníkům slíbit, že budou celý rok sekat doma i ve škole latinu. Příznačné je, že se v tomto strašení vyžíváme čím dál více. Musíme přece naše potomky připravit na zlý svět tam venku!

Bereme to prostě tak, že to k dětství patří. Je to lekce, lépe řečeno (preventivní) léčba šokem. A čím jsou děti menší, tím je ten šok účinnější. Vždyť děti do pěti let nedokáží rozlišovat mezi fantazií a realitou. Jak na ně asi působí úctu budící postava Mikuláše v biskupském hábitu, který ví vše o sebemenším prohřešku dítěte? Jak vnímá dětská mysl blekotající čerty s řetězy a pytli na zlobivé děti? Žijeme v přesvědčení, že „trocha“ strachu dětem neublíží a že má pozitivní výchovný účinek. Domníváme se, že procedurou spojenou s návštěvou Mikuláše a čerta vneseme do výchovy více disciplíny. Navíc po tomto prožitku s živými čerty a Mikulášem můžeme kdykoli v budoucnu vyvolat vzpomínku v hlavě dítěte a tyto bytosti použít jako výhrůžku pro zlobivé děti.

Co tedy s tím? Jak to zařídit, abychom nepáchali zbytečné škody a přitom dětem dopřáli hezký den spojený s touto letitou tradicí?

1. Nestrašit, nehrát hru na morálku, nevyhrožovat - zkrátka se vyvarujte všemu, co popisuji v předchozím textu. Myslete na to, že to celé děláte pro své děti, nikoli abyste upevnili svou moc rodičovské autority. U menších dětí se vyhněte běsnění v ulicích, které nabývá čím dál víc na agresivitě, a zvažte, zda opravdu chcete pozvat Mikuláše s čertem domů.

2. Vyprávějte příběh o Mikuláši a vysvětlete dětem, že lidé v ulicích, kteří se oblékají do kostýmů Mikuláše, chtějí dát najevo, že jim je odkaz Mikuláše sympatický a blízký a chtějí dárečky potěšit své přátele či děti. Zdůrazněte, že jsou to v každém případě lidé převlečení do masek.

3. Vytvořte si své vlastní rituály - buďte štědří jako Mikuláš. Udělejte si každý rok procházku do přírody, kde nakrmíte ptáčky nebo lesní zvířátka. Diskutujte společně, koho a jak byste mohli při této příležitosti potěšit. Co třeba dárky dětem v dětském domově? Ukažte svým dětem, že darovat něco druhým, má také něco do sebe.

Celý článek naleznete na: https://pavelkovarik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=637079