Když dojdou slova a chuť se domluvit, přichází mediátor

Mediace je mimosoudní řešení sporu za účasti třetí, nezávislé osoby – mediátora. Nachází uplatnění ve sporech občanských – mezi nimi nejčastěji v sousedských nebo spotřebitelských, dále ve sporech obchodních, pracovních, a to i s mezinárodním přesahem.

Vzhledem k rostoucímu počtu problémových partnerských vztahů i problémových rodin se stále důležitější specializací stává mediace rodinná. Právě při ní se klade zvýšený důraz na nalezení řešení nejen s ohledem na aktuální vztahy mezi zúčastněnými, ale i pro budoucí pozitivní a fungující uspořádání rodinných vztahů. Mediace rodinných sporů s sebou přináší velké množství emocí a vyžaduje proto ze strany mediátora speciální přístup. Pokud jsou do rodinné mediace přímo zapojeny děti, především nezletilé, deklaruje zákon o mediaci upřednostnit takového řešení, které zohledňuje přednostně zájmy dětí.

Tato MEDIACE je vhodná, když:

• věříte, že existuje rozumné řešení
• potřebujete se dohodnout a dál spolupracovat
• nechcete situaci zhoršovat řízením u soudu
• řešíte složitou situaci (partnerskou, rodinnou, pracovní, sousedskou apod.)

K oblastem, kde by se mediace mohla využívat častěji, patří zdravotnictví a pojišťovnictví.

Čtěte také:
Rodinná mediace: cesta k řešení sporů mezi rozvádějícími se rodiči
(Po)rozvodové boje: když rodiče zapoínají na děti

Průběh mediace

Začíná tak, že jedna ze znesvářených stran kontaktuje mediátora. Ten nejprve zjistí základní informace o problému a poté vyzve k setkání druhou stranu. Pokud ta souhlasí, může začít mediační sezení.

První slovo dostává strana, která mediaci iniciovala. Popíše situaci ze svého pohledu. Poté se stejným způsobem vyjádří i druhá strana. Mediátor v této fázi spíše naslouchá, maximálně pokládá doplňující otázky.

V dalším kroku mediátor sepíše hlavní body sporu – pokud některá ze stran o jakémkoliv z nich nechce diskutovat, vyškrtne jej ze seznamu. Následně obě strany, s větší či menší mírou zapojení mediátora, proberou body sporu a hledají společná řešení.

Výsledkem úspěšné mediace je tzv. mediační dohoda. Pokud ji necháte posvětit soudem, má právní závaznost a je vykonatelná. Jedno mediační sezení trvá většinou 1-3 hodiny. V obzvlášť závažných případech musejí proběhnout dvě nebo tři sezení.

Cena nekomerční mediace (rodinné, komunitní…) se pohybuje mezi 500 Kč až 800 Kč za hodinu. V civilním procesu může mediaci, respektive tzv. první setkání s mediátorem, nařídit soudce. Toto setkání je povinné, v mediaci ale obě strany pokračují pouze v případě, že to uznají za vhodné. Cena soudem nařízené schůzky je zákonem stanovena na 400 Kč/hodinu a může trvat maximálně 3 hodiny.

Hodinová sazba za řešení sporů právnických osob se pohybuje mezi 800 Kč až 1000 Kč.

Uvedené ceny za mediaci jsou bez DPH a zúčastněné strany je zpravidla platí napůl.

Mediace není novinka posledních let, má hluboké historické kořeny

Nutno uvést, že v České republice se mediace používá od počátku 90. let 20. století. Historicky se však jedná o velmi starý způsob řešení sporů. Její prvky můžeme najít v čínské historii, je součástí i japonské, židovské nebo arabské tradice i zvyků některých afrických kmenů.

Právě díky židovským a čínským přistěhovalcům, ale i aktivitám přistěhovalců z Jednoty bratrské, se mediace dostala do USA. Zde i v Kanadě se na začátku 70. Let 20. století nejprve používala k řešení komunitních sporů, později ji začali právníci uplatňovat pro řešení komerčních sporů. Dlouhou tradici má mediace i v zemích Skandinávie.

Do ČR se mediace dostala z USA, na popud nadace Partners of Democratic Change. V roce 1991 bylo založeno Centrum dohody a Partners Czech – s cílem mimosoudních řešení sporů na nestátní a univerzitní úrovni. Poté vznikly při obecních úřadech smírčí rady za účelem komunitní mediace při místních sousedských sporech. V roce 1994 vzniklo Sdružení pro rozvoj sociální práce v trestní justici (dnešní Probační a mediační služba). Mediace se začala vyučovat na školách a také se stala součástí minimálního standardu vzdělávání Asociace vzdělavatelů v sociální práci. A tím se dostáváme opět do současnosti.

Kdo je mediátor?

Mediátor nemusí mít právnické vysokoškolské vzdělání. Mediátory dělíme do dvou skupin – na tzv. zapsané a nezapsané mediátory.

Nezapsaný mediátor může být jakákoliv OSVČ podnikající na živnostenský list v oboru „poradenská a konzultační činnost“. Může to být i zaměstnanec v pracovně právním vztahu, který řeší konflikty ve svém zaměstnání – v poradnách, školských zařízeních aj.

Nezapsaní mediátoři nemusí skládat žádné zkoušky ani splňovat další podmínky a nikdo na ně nedohlíží. Vykonávají vlastně roli soukromých poradců v mimosoudních sporech.

Naopak zapsaní mediátoři musí mít vysokoškolské vzdělání magisterského stupně v jakémkoliv oboru a na Ministerstvu spravedlnosti skládají tzv. zkoušku mediátora. Po jejím úspěšném složení jsou zapsáni do seznamu mediátorů Ministerstva spravedlnosti.

Jejich hlavní výhoda kromě odbornosti spočívá v tom, že dostávají zakázky u soudu. Už jsme zmiňovali, že soudce může mediaci nařídit v případě, že ji uzná za vhodné řešení soudního sporu. A v takovém případě se obrací právě na zapsaného mediátora.

Nabízí se otázka, zda existují nějaká statistická data, v kolika případech pomáhá v naší republice znesvářeným stranám mediátor? „K jejímu zodpovězení bohužel neexistují dostatečná data. S jistotou lze říci, že ke zdárnému konci dospěje něco kolem 80 % všech započatých mediačních řízení. Úspěšnost je tedy poměrně vysoká,“ říká právnička a mediátorka Mgr. Miroslava Škubalová.

U mediací prováděných Probační a mediační službou je situace podobná. Daty lze doložit pouze to, že ve všech případech, kdy soudce nebo státní zástupce v rámci přípravného řízení vyzve PMS k vypracování podkladů, proběhne proces mediace v  10% z nich. V posledních několika letech to bylo 1000 případů mediace ročně.

Co by měl člověk o Mediační službě a mediátorech obecně vědět?

Mediace je mimosoudní řešení sporu za účasti třetí, nezávislé osoby – mediátora. V právním řádu našla mediace ukotvení v podobě zákona  č. 202/2012 Sb., prakticky se používala už mnohem dříve.

Zatímco od soudu vždy odchází vítěz a poražený, cílem mediace je dosažení dohody znesvářených stran na řešení sporu. Výsledná dohoda by měla zohledňovat potřeby obou stran a být pro všechny zúčastněné úspěchem. Mediátor má roli prostředníka a moderátora celého procesu a vytváří prostor k diskuzi a konstruktivnímu hledání řešení sporné otázky. Rozvojem a zlepšením komunikace obou stran sporu, pojmenováním a porozuměním skrytých zájmů a potřeb všech stran a budováním vzájemného respektu přináší mediace řešení sporu s přesahem do budoucnosti.

K základním principům mediace patří dobrovolnost, důvěrnost a neutralita. Znamená to, že obě strany vstupují do procesu na základě své svobodné vůle a mohou jej kdykoliv ukončit. Mediátor zodpovídá za vedení a průběh jednání, zachování rovnosti a neutrality stran. Za výsledek jsou ale odpovědné strany sporu a předpokládá se, že řešení věnují své osobní úsilí. Důvěrnost stvrzují zúčastněné strany i mediátor smluvním závazkem.

Rozdíl mezi mediací a Probační a mediační službou

Probační a mediační služba (PMS) se zaměřuje na řešení sporů spojených s trestnou činností. Při mediaci se setkává poškozený a pachatel. V tom také spočívá základní rozdíl mezi ní a mediací orientovanou na spory občanské, obchodní nebo pracovní.

Probační a mediační služba vychází ze spojení oborů sociální práce a práva, zejména trestního. V zájmu PMS jsou všichni účastníci konfliktu – pachatel, poškozený i společenský řád. Jejím cílem přitom není pouze urovnání vztahů všech zúčastněných, vzájemné pochopení důvodů ke spáchání činu a jeho důsledků. Probační služba zároveň vykonává dohled nad obviněným, kontroluje výkon alternativních trestů, sleduje chování odsouzeného v podmínce a působí na něj, aby vedl řádný život.

Při práci s pachatelem jde hlavně o opětovnou integraci do společnosti a obnovení respektu k právnímu řádu státu. Poškozenému se snaží pomoci v aktivním zapojení se do vlastního odškodnění, v znovunabytí pocitu bezpečí, integrity a důvěry v právní ochranu a spravedlnost.

Společnost se stává bezpečnější díky účinnému řešení konfliktních a rizikových stavů souvisejících s trestním řízením a zajištěním realizace alternativních trestů.

Jste ve slepé uličce? Co s tím?

Pokud jste se dostali do situace, kdy potřebujete kontaktovat mediátora, máte několik možností. Mediátoři jednak poskytují své služby jako živnostníci. Dohledat je můžete například na internetu zadáním relevantních vyhledávacích dotazů, kde je dobré zohlednit vaše bydliště. Zavedou vás pak přímo na stránky konkrétních mediátorů.

Mediátoři se také sdružují v asociacích a nevládních organizacích. Ty působí buď místně, anebo na území celého státu. Hlavní přínos celorepublikových asociací pro vás jako klienta spočívá v tom, že si udržují síť mediátorů po celém území ČR. Na jejich stránkách si snadno pomocí interaktivní mapy vyhledáte kontakt na odborníka, který je vám nejblíže.

Některé asociace mediátorů také provozují fond, z kterého mohou financovat mediaci osobám či skupinám, které si z jasných důvodů nemohou dovolit tuto službu hradit ze svého. Ani pro ty, kteří jsou v tíživé finanční situaci, proto nejsou dveře k mediaci zavřené. Z těchto konkrétně zmiňme třeba nadační fond Český mediátor. Další velkou organizací je Asociace mediátorů České republiky.

Asociace se dále zaměřují na podporu a rozvoj oboru mediace. Dosahují toho pomocí vzdělávání mediátorů, prosazováním mediace na akademické půdě nebo šířením povědomí o možnosti mimosoudního řešení sporů mezi širokou veřejností.

Autor: Alena Hechtová ve spolupráci s fondem Český mediátor

> další zprávy z médií

Poznámka redakce: Šance dětem připravuje na měsíc červenec další a obsáhlejší článek na toto téma.