Jaká je role rodiče při společném hraní?

Co krásnějšího bychom mohli našim dětem dát než bezstarostné dětství plné her. Dítě si hraje od malička, od okamžiku, kdy umí uchopovat předměty, třese s nimi a hází, postupně je skládá a rovná. Nejdříve si vystačí samo, třeba s předměty denní potřeby, později si hraje „na něco“ (na doktora). Postupně si děti hrají vedle sebe. Batolata o přítomnosti ostatních ve své blízkosti vědí, ale vystačí si sama. Naopak v případě, že mají někomu půjčit hračku, jsou nervózní, protože mají pocit, že o ni přicházejí. Jakmile se osmělí, začnou si hrát spolu. Kdy je ale správný čas pro nás rodiče zapojit se do hry? A proč bychom to vlastně měli dělat?

Hrajte si spolu od nejútlejšího věku, hrou se dítě učí. Už když bere předměty do ruky, můžete mu je pojmenovávat, podávat, stavět apod. S batoletem si kutálet balón a s předškolákem hrát na školu. Hrou své dítě vychováváte. Do hry se přirozeně projevují vaše postoje a hodnoty, které dětem předáváte. Vaším úkolem je ale zajistit, aby hra v pravém slova smyslu byla na prvním místě před vědomou výchovou, jinak ztrácí smysl a děti o takovou činnost přestávají mít zájem. Nechejte se při hře dítětem vést, buďte partnerem, ne vychovatelem a nechejte hlavní iniciativu na dítěti.

Do hry by se měli zapojit a promítnout oba rodiče, aby dítě mohlo „zkoumat“ různorodost a fungování mezilidských vztahů a genderové rozdíly. Také to rozvíjí jeho povědomí o fungování rodiny a pocit bezpečí. Podobné to je i v případě prarodičů, kteří vám svou aktivitou pomohou zajistit nějaký čas pro vás samotné, zejména ale dítěti v procesu socializace.

Celý článek naleznete na: https://www.hrajsisnami.cz/jaka-je-role-rodice-pri-spolecnem-hrani/

> další zprávy z médií